Je bio jen móda bez obsahu a podvod na naivních zákaznících? Má smysl kupovat ekologické výrobky? Slýcháte také tyto otázky nebo si je sami kladete? Představte si následující situaci: 

Na jedné straně neetické, nekalé praktiky, zahrnující vědomé experimentování se zdravím lidí i stavem životního prostředí, nekalé lobbování a prorůstání do politických sfér u megakorporací, ovládajících většinu trhu s konvenčními potravinami. Na straně druhé snahy malých farmářů usilujících o návrat k tradičnímu hospodaření bez toxických průmyslových látek (hnojiv a pesticidů)… To jsou dvě podoby moderního hospodaření s půdou a realita zdrojů naší stravy, jak je ukázaly dva z filmů nedávného online festivalu Země na talíři: Koloběh jedů a Sustainable, potraviny v jiném světle. 

Proč ne toxická chemie?

Pesticidy jako endosulfát, Roundup (glyfosát)… mňam mňam, nebo se vám to nelíbí a produkty, pocházející z mouky a obilí tímhle postříkaného byste rozhodně požívat nechtěli? Ani se vám nedivím. A lidé v některých zemích tzv. třetího světa jsou těmto postřikům vystaveni i bez jakékoli ochrany, žijí a pracují dennodenně v jejich mraku… V západních zemích se (bohužel jen) některé toxické pesticidy zakazují, ale jsou dál vesele prodávány do tzv. rozvojových zemí. 

Odpovědí by tedy mělo být naše svědomí. Pokud nám není lhostejné, že kvůli jedům využívaným v konvenčním zemědělství onemocní i umírají lidé, včetně malých dětí (které se rodí postižené). Že hyne i užitečný hmyz. Ani my na tom nejsme s používáním pesticidů zrovna růžově. 

 

Včelstev, která zahubily postřiky, u nás byly registrovány stovky ročně (uvidíme, jak tomu bude v dalších letech). A to se včelaři často dohodli s viníkem mimosoudně a nic oficiálně nehlásili, takže těchto případů je reálně ještě víc. Asociace pro bezpečné potraviny přitom v minulosti upozorňovala hlavně na mixované postřiky. O míře jejichž toxicity přitom nikdo moc netuší… 

Šílené? Ano. A to ani nejsme v Indii nebo Brazílii, kde jsou lidé zasaženi působením pesticidů zcela bez pochyby a viditelně (cirhózami, rakovinou, vodnatostí mozku, zpožděním vývoje dětí atd.). 

Stovky tun pesticidů, používaných v konvenčním zemědělství jen v ČR, se mohou podle vědců spolu s dalšími syntetickými látkami, které nás denně obklopují (polychlorovanými bifenyly, dioxiny a ftaláty, působícími jako látky ovlivňující hormonální činnost) podílet na rapidně stoupajícím počtu případů některých druhů rakoviny, vývojových vad a klesající kvality lidského spermatu. 

Mezi tyto látky patří např. tyto pesticidy (jejichž rezidua se objevila i v našich potravinách):
  • chlorpyrifos – zprávy o jeho nadlimitním množství v polských jablkách (které nelze na trhu zachytit a nikdo neví, kde se všude prodávala) z podzimu r. 2017 a ledna 2018 jsou čerstvé; záležitost bezpečnosti a požadavek na jeho zákaz je aktuální v USA  
  • atrazin, který v minulosti zasáhl v ČR i zásobárny pitné vody (po glyfosátu nejvíce používaný pesticid v USA)
  • vinclozolin – fungicid používaný např. na vinicích, považovaný i za možný lidský karcinogen
  • alachlor – býval jedním z nejvíce používaných herbicidů u nás (v EU, takže už i u nás, nyní zakázán), ošetřovala se jím řepka olejka, kukuřice, slunečnice (hojně používaný v USA)
  • thiram – fungicid používaný (i v ČR) na ošetření obilí, ovoce, sóji.

 

Podobné účinky má např. dávno zakázané DDT. Naprosto záhadný koktejl, který vzniká působením těchto a dalších chemických látek kolem nás (a tím i v nás), potenciálně ohrožuje už nenarozené děti a jejich zdravý budoucí vývoj.

Některé z těchto toxických pesticidů už jsou u nás zakázané. Dobrá zpráva?

Ano a díkybohu za to. Pokud se živíme jen produkcí EU, nemusíme se účinků některých těchto pesticidů obávat (i když zbytku ano, že). Nebo je to jinak?

Jistě. Funguje tu koloběh jedů (který barvitě zdokumentoval zmíněný stejnojmenný film). U nás (nebo v USA v jiných případech) pesticid zakážeme, do třetích zemí vyvezeme. Tam se jím ošetří plodiny (čímž se poškodí lidské zdraví i místní životní prostředí) a my si nebezpečnými pesticidy ošetřené plodiny zase dovezeme k nám. Koloběh jedů je uzavřen…

Nebo se chcete vzdát plodin jako:

  • rýže
  • kukuřice
  • sója
  • kakao
  • káva
  • exotické ovoce
  • zelenina mimo sezónu?

To je dnes ochoten asi málokdo, že? Takže s koloběhem jedů počítat musíte: většina světové zemědělské produkce zahrnuje obiloviny, kterými se většina populace světa živí. Řada z těchto plodin se pěstuje v převážném podílu jejich celkové výroby mimo Evropu…

 Příklady negativního dopadu pesticidů z výzkumů

  • Z průzkumu mezi dánskými ekozemědělci (srovnávanými se skupinou dělníků a zaměstnanců letecké společnosti) vyplynulo, že tito farmáři, jejichž stravu aspoň ze čtvrtiny tvořily biopotraviny, měli o 43 % hustší sperma.
  • Ve Španělsku se ukázalo, že počet chlapců s nesestouplými varlaty stoupá s mírou spotřeby pesticidů v místě jejich bydliště.
  • Studie mezi mexickými matkami zase zjistila, že s vyšším množstvím DDE (hlavní produkt rozkladu DDT) v mateřském mléce se zkracuje doba, po kterou mohou kojit.

Existují také podezření, že zvyšující se počet případů rakoviny varlat a rakoviny prsu, četnost vývojových poruch pohlavních orgánů mužů i žen nebo snižující se věk, ve kterém dívky dospívají a přibývající počet narozených dívek, souvisí s působením pesticidů (právě ve spojení s dalšími hormonálními disruptory, tedy látkami ovlivňujícími hormonální rovnováhu). 

 

Stojí nám to za ta rizika a je řešením biozemědělství?

Za cenu našeho zdraví to jistě nestojí. A organické zemědělství? Kdo to zaplatí? Vždyť je to drahé. 

Ano, cena organicky pěstovaných plodin, a produktů z nich vyrobených, je vyšší. Ovšem důvodem (hlavně u těch primárních) není jejich přemrštěná, i když dotovaná cena (což ale platí i pro konvenční hospodářství a dokonce pro veliké producenty!), ale nezapočítaná výše externalit konvenčního zemědělství. Tedy dopadů, které má způsob pěstování plodin na stav životního prostředí a tím i na naše zdraví. 

Pokud dnešní společnost většinově podporuje konvenční způsob hospodaření s půdou, protože je to výhodné, levnější, je to lhaní do vlastní kapsy. Cena, za kterou běžné potraviny kupujeme, je silně podhodnocena kvůli oněm dotacím a hlavně nezapočítaným externalitám (které platíme ex post jako opatření pro čištění vod, půdy atd.). A někdo je zaplatit musí. A myslíte si, že to udělají ti, kdo naše prostředí zamořili a ještě za to dostali zaplaceno? 

K tomu musíme připočíst vliv malého trhu (a zatím i nabídky), který zřejmě také drží cenu bioproduktů výš než např. v Německu nebo jiném velkém trhu.

Zachrání nás biozemědělství před hladem? 

nízké výnosy, to nás nespasí! To už jste asi slyšeli. Ovšem není to tak… 

Už jste se zamysleli, jak se v našem bohatém světě plýtvá jídlem? Plýtvá a hrozivě. Takže bychom se spokojili i s těmi nižšími výnosy (kdyby tomu tak bylo). 

Odpovědí je např. desítky let trvající koncept Rodale institute v USA spočívající ve srovnávání konvenčního a organického (tj. bio) zemědělství (na jednom a téže místě) a jednoznačná výhra v otázce výnosů u organického pěstování (v období sucha – jinak byly výnosy stejné!) Kdo nás to pořád přesvědčuje, že biozemědělství nás neuživí? Odpovězte si sami… 

Proč přikývnout organicky pěstovaným plodinám?

Pro vyšší biodiverzitu a zdraví půdy, která nás živí, pro vysoký stupeň udržitelnosti zemědělství pro nás, naše děti, vnuky… Co jim chceme na Zemi zanechat? Poušť nebo oázu? 

Proto volme BIO, organic, eko, fairtrade… pěstujme si své vlastní plodiny a nakupujme raději méně, ale kvalitněji a zodpovědněji! Neživme molochy s nemorálními praktikami, vědomě zamořující planetu toxickými látkami, a zvyšující jejich stále zvyšující se spotřebu (kvůli rezistenci škůdců; to platí i u GMO plodin, které s sebou nese stále se zvyšující používání pesticidů). Ačkoli se nám korporace typu Monsanto, BASF a několik dalších, ovládajících produkcí těchto jedů většinu světového zemědělství, snaží namluvit, že je tomu naopak. 

Problém se týká samozřejmě i produktů vyrobených z primárních potravin. Jaké si většinou vybíráte vy? Já se snažím o bio a domácí vyrobené z důvěryhodných surovin. Proto bude článek pokračovat dalším, pozitivnějším dílem věnovaným srovnání běžných a bio výrobků a důvodům pro nákup biopotravin a na co si při něm dát pozor. Těšte se např. na srovnání běžných čokolád s biočokoládami a tipy, jak vybrat ty opravdu zdravé (bez škodlivé chemie). 

Fandíte biopotravinám, ale nechcete se nechat vodit za nos biomarketingem? Pak si stáhněte e-book Bio a zdravé sladkosti pod lupou, kde si na to posvítíme. >>

Moderní biožena, biomanželka a biomatka. Biostylem denně žije a předává ho druhým lidem. Její zkušenosti v oblasti zdraví ji dovedly k rozhodnutí vzít život do vlastních rukou a přijmout za něj plnou zodpovědnost, za zdraví a štěstí své i své rodiny. Děti učí jíst “skutečné potraviny” místo výrobků plných náhražek. Inspiruje lidi, aby i v moderní době a při městském stylu života žili bez zbytečné chemie. V článcích a e-boocích radí, jak nezatěžovat organismus a životní prostředí jedy v potravinách a čisticích prostředcích. Svého syna s podezřením na Crohnovu chorobu léčí šetrnými přírodními prostředky. Radí lidem s podobnými potížemi, jakou stravu pro sebe zvolit. Víkendy netráví s rodinou na chatě, ale na jurtě. Je autorkou eBooků "Bio a zdravé sladkosti pod lupou", "5 tipů, jak si jídlo užívat a snadno ho zažívat", "Kuchyň bez zbytečné chemie" a minipříručky "5 jednoduchých triků pro ekologický úklid".