Naše pokožka absorbuje až 60 % toho, co na si namažeme nebo čím se myjeme. Nikdo nezkoumá kombinace látek, které na nás působí, a to zdaleka ne jen v kosmetice na slunce. Jak na opalování bez intoxikace potenciálně škodlivými látkami obsaženými v krémech na opalování? Proč a jak přistupovat k opalování a pobytu na slunci rozumně, ale ne s hysterií? Co znamenají tajné značky a názvy ve složení opalovacích krémů, kterým rozumí jen chemici? Čemu věřit, a čemu ne, pokud jde o potenciální škodlivost složek opalovacích krémů? A v neposlední řadě, jak si vyrobit svůj domácí přípravek na opalování?

Co vás tedy v článku čeká v bodech?

1. 2 příklady složení opalovacích krémů pro srovnání
2. Bezpečnost syntetických složek v opalovacích krémech z hlediska zdraví nás i přírody
3. Jak rozumět a správně vybrat typ krému podle použitého filtru
4. Jak ošetřit pokožku pro opalování přírodně a jak se přirozeně chránit přes sluncem i bez krémů
5. Jak správně používat opalovací krémy
6. Dětská kosmetika na slunce
7. Jak si vyrobit domácí opalovací krém

 

1. Jak ano, a jak ne, pokud chceme péči bez zbytečné chemie

Nejlépe je všechno vidět na konkrétním příkladu. Porovnejme si proto složení 2 přípravků na slunce:

Anthelios Shaka Sprej pro děti SPF 50 od La Roche:

Aqua / water, C12-15 alkyl benzoate, Glycerin, Propylene glycol, Ethylhexyl salicylate, Alcohol denat., Styrene/acrylates copolymer, Bis-ethylhexyloxyphenol methoxyphenyl triazine, Drometrizole trisiloxane, Butyl methoxydibenzoylmethane, Ethylhexyl triazone, Polyester-5, Acrylates copolymer, Caprylyl glycol, Disodium edta, Ethylenediamine/stearyl dimer dilinoleate copolymer, Isopropyl lauroyl sarcosinate, Peg-8 laurate, Terephthalylidene dicamphor sulfonic acid, Tocopherol, Triethanolamine

A Butterbean simple krém na opalování SPF30, který můžete koupit u Puravia:

*Cocos Nucifera (Coconut) Oil – kokosový olej, Caprylic/capric Triglyceride – rostlinný derivát z kokosového oleje pro snazší aplikaci, *Olea Europaea (Olive) Fruit Oil – olivový olej, *Cera Flava (Beeswax) – včelí vosk, *Butyrospermum Parkii (Shea) Butter – bambucké máslo, *Simmondsia Chinensis (Jojoba) Seed Oil – jojobový olej, Jojoba Esters, Carnauba – karnaubský vosk, Tocopherol (Sunflower Vitamin E) – vitamín E, Polyhydroxystearic Acid – rostlinný derivát, udržuje bambucké máslo v hladké konzistenci bez hrudkování, pro snazší aplikaci. *Certifikované bio

Jaké rozdíly mezi krémy vidíte a který byste si vybrali?

Já určitě ten druhý. Rozdíl je samozřejmě ve složení krémů. Takže záleží, co preferujete. Já rozhodně přírodní variantu. Pozitivní je už to, že většinu složek dokáže člověk rozkódovat sám bez znalosti chemie nebo půlhodinového vyhledávání, o jakou látku jde. Jako plus je vše přeloženo do češtiny. Tak by to mělo být vždycky! Jinde se mi stalo, že jsem pátrala po složení krému a ouha, nenašla…

Krém od Puravia má skvělé složení – nejen bez toxických látek, ale složky jsou přírodní, většinou dokonce organické. A obsahuje oleje, které nás přirozeně chrání před UV zářením. Nemám ale vyzkoušeno na vlastní kůži. Pokud vy ano, přidejte nám do komentáře své hodnocení.

Krém od La Roche naopak obsahuje – až na vodu – jen syntetické složky, včetně 3 asi nejdráždivějších látek (vytučněno). A to je určen dětem!

2. Syntetické složky v opalovacích krémech aneb dopad na naše zdraví i přírodu

Když mluvíme o umělých složkách opalovacích krémů i jiných kosmetických výrobků, mělo by nás uklidnit, že jsou hodnocené jako přijatelné? (Viz níže propylenglykol). Já vám řeknu vám, že ne. Proč?

To, že látka a její působení není dostatečně prozkoumané, by nás naopak mělo znepokojit!

Jak probíhá uvádění syntetických látek na trh? Myslíte, že se tak stane, až se prokáže jejich nezávadnost? Chyba lávky, je to totiž přesně naopak. Používají se, dokud nejsou fakta o jejich škodlivosti nejsou tak alarmující, že už výrobci musí ustoupit a látku nahradit (bohužel nemusí být tato náhrada šetrnější, proto je lépe se syntetickým výrobkům pokud možno vyhnout). Pak se začne řešit, že je třeba látku nutné zakázat, protože např. její koncentrace ve vodách je už tak vysoká, že to nelze přehlížet…

„Nejsou otestovány ani zdaleka všechny používané látky a dokonce jsou povolené (a stále používané) látky, které několik studií prokazatelně potvrdilo jako škodlivé.“ 

Oficiálně všechno vypadá v pořádku, ale ve skutečnosti proces probíhá tak, že „u zkoumané látky se nejdříve omezuje maximální množství a až později se zakazuje úplně. I když tedy výrobce legislativu neporušuje, jen dodržování regulací zcela nechrání zdraví naše ani naší Země.“

 

Vezměme to tedy opět na příkladu látky zvané Propylenglykol

Jde o syntetický alkohol používaný v kosmetickém a potravinářském průmyslu, kde se označuje jako E1520. „V kosmetických přípravcích pro povrchové užívání má povolenou koncentraci až 98%, přípravky na ústní hygienu mohou mít až 92%. Ovšem při koncentraci už 2% může podráždit pokožku, zvláště tu citlivou, a vyvolat kontaktní dermatitidu, kopřivku a alergickou reakci. Propylenglykol je také spojován s astmatem, může vyvolat změny na mozku, játrech a ledvinách, tato fakta ovšem nejsou plně a dlouhodobě prozkoumaná.“ (O tom viz výše.)

O dráždivé povaze této a podobných látek (PPG, PEG) pro citlivou pleť můžete číst tady – v angličtině: „Classified as skin irritant… Propylene glycol was found to provoke allergic reactions in patients with eczema and other skin allergies.“

Další označení Propylenglykolu jsou:

• 1,2-DIHYDROXYPROPANE
• 1,2-PROPANEDIOL
• 2-HYDROXYPROPANOL
• METHYLETHYL GLYCOL
• PROPANE-1,2-DIOL
• 1,2-DIHYDROXYPROPANE
• 1,2-PROPYLENE GLYCOL/ PROPYLENGLYKOL
• ALPHA-PROPYLENEGLYCOL
• DOWFROST
• METHYLETHYLENE GLYCOL
• PG

Eko-toxické látky z opalovacích krémů – z naší pokožky do okolí

Samozřejmě že z naší kůže se nevstřebaný krém dostává do životního prostředí, hlavně do vody. Pokud obsahuje látky, které se ve vodě snadno (nebo vůbec) neodbourávají, může to být problém pro čistotu vod (i když mnohem větší znečištění způsobujeme vodě tím, že do ní denně vypouštíme jedy jen z našich domácností, o průmyslu nemluvě). V opalovacích krémech se vyskytují i látky s hormonálními účinky (o těchto složkách opalovacích krémů čtěte dále: v částech o filtrech a o dětské kosmetice).

O vlivu těchto tzv. hormonálních nebo endokrinních disruptorů na naše zdraví i životní prostředí můžete číst tady. Nejzávažnější je, že dokáží ve velmi nepatrném množství negativně ovlivnit hormonální rovnováhu nejen naši, ale např. vodních živočichů nebo obojživelníků.

Jak je to s vlivem látek používaných v opalovacích krémech na stav korálových útesů?

O tom jste asi slyšeli. Co se mě týče, nepoužívala bych prostředky označené za problematické tak jako tak. Poslechněte si video o některých syntetických látkách používaných v opalovacích krémech (v angličtině) a jejich potenciálním negativním vlivu na korály. Stručně řečeno, autorka se v něm zabývá otázkou, v jaké koncentraci mohou tyto látky škodit a mluví o jejich nepatrném vlivu na stav korálů (oproti jiným klimatickým jevům).

Za škodlivé pro korálové útesy můžeme považovat (ponecháno v anglické podobě):

• oxybenzone
• octinoxate
• enzacamene (4-MBC)
• zinc oxide

Pokud jste poslouchali video, zjistili jste, že oxid zinečnatý (a titaničitý) byly posuzovány v podobě nanočástic! Ty rozhodně nelze doporučit jako bezpečné jak pro naše zdraví, tak pro životní prostředí.

Pokud byste chtěli znát podrobnější závěry, tak minimální nebo žádný vliv na korály by měly mít tyto látky:

• octocrylene
• octisalate
• avobenzone
• octyl triazone (Uvinul T)
• ecamsule (Mexoryl SX, drometrizole trisiloxane (Mexoryl XL)
• titanium dioxide

Vliv není znám u těchto látek:

• bemotrizinol (Tinosorb S)
• bisoctrizole (Tinosorb M)
• diethylamino hydroxybenzoyl hexyl benzoate (Uvinul A Plus)
• ensulizole
• homosalate

Řešíte, jak pečovat o svou krásu bez obav o zdraví?

S mými tipy na domácí kosmetiku nešlápnete vedle: žádná syntetická chemie mi do mých výrobků nesmí. E-book je k dispozici na dotaz.

3. Které složky opalovacích krémů nás mají chránit a jaká mají ALE

1. Chemické filtry

Krémy na bázi chemických filtrů jsou běžné, konvenční opalovací krémy, často i poměrně drahé jako krém zmíněný výše. Jak fungují? Tak, že v kůži vytvářejí ochranu proti UV záření chemickou reakcí. To je právě ten problém – že tyto často dráždivé látky pronikají přímo do kůže…

Konkrétně to probíhá tak, že „dopadající sluneční záření přemění v pokožce na teplo, čímž neutralizují jeho účinky… pokud provedeme přímo v kožní bariéře něco, co zvýší její teplotu v momentě, kdy je už tak dost namáhaná, tak jí to rozhodně neprospívá.“ 

Které jsou ony účinné látky chemických filtrů?

• oxybenzone
• octocrylene
• homosalate
• drometrizole trisoloxane atd.

Jaké jsou paradoxy konvenčních opalovacích prostředků?

Že mohou způsobit obdobné zdravotní problémy jako sluneční záření, před kterým mají kůži chránit!

Jde totiž o „silné alergeny, které způsobují podráždění a alergické reakce. Navíc tyto látky zvyšují produkci volných radikálů a tak se stávají potenciálně karcinogenní, nemluvě o negativním vlivu na endokrinní systém, kdy působí jako hormonální disruptory.“ 

Produkcí volných radikálů způsobují poškození buněk a to má za následek stárnutí kůže nebo vznik rakoviny.  

Rozeberme si jeden příklad takového filtru: Butyl methoxydibenzoylmethane

Tedy látky používané pro pohlcování UV záření. Její další názvy mohou být:

• Avobenzone
• Butyl-4-Methoxy-Dibenzoylmethan
• 1,3-PROPANEDIONE

Butyl methoxydibenzoylmethane je syntetická látka, která funguje jako absorbér ultrafialového záření. Jde o jeden z nejvíce používaných UVA filtrů v kosmetice na opalování (i jiných kosmetických výrobcích – krémech, přípravcích pro mytí a úpravu vlasů, deodorantech, vůních a přípravcích na nehty za účelem ochrany před poškozením působením slunečního záření).

Další paradox?

Tato látka je na slunci nestabilní a snadno podléhá degradaci. „Proto se do výsledného produktu přidávají další látky, které avobenzone zastabilizují a ochrání před rozpadem a ztrátou účinnosti. Avobenzone je problematický kvůli tomu, že může způsobit poškození pokožky nebo alergické reakce a je toxický pro životní prostředí. Není biologicky odbouratelný. Povolené procentuální množství je pro EU 5 % a pro USA 3 % z celkového obsahu výrobku.“

A jelikož avobenzone ztrácí z 36% své schopnosti absorbovat UV záření už 1 hodinu po aplikaci, je třeba si tohle na sebe matlat poměrně často. Příklady krémů s jeho obsahem najdete tady. >>> 

2. Fyzikální (mechanické) filtry

Jako filtr v tomto případě slouží:

• oxid zinečnatý
• oxid titaničitý

Neškodné je jejich využití ve formě mikročástic (větších než 100nm; o nano částicích čtěte níže).

Výhody opalovacích krémů s fyzikálními filtry?

Kůže je před slunečními paprsky chráněna vrstvou, kterou tvoří mechanický filtr. Ten záření odráží a přitom neproniká do kůže. Vzhledem k jejich šetrnosti je lze doporučit i kojencům a dětem s ekzémy a alergiemi na slunce (viz dále: dětské přípravky na slunce). 

3. Mechanické filtry s nano částicemi

Krémy s částicemi menšími než 100 nm se nazývají nano částice a mají tu nevýhodu, že vzhledem ke svým rozměrům pronikají do kůže. Vliv nano částic na lidský organismus, ani životní prostředí není zatím pořádně prozkoumaný, proto je vhodné se výrobkům s nano částicemi raději vyhýbat. 

4. Bez kompromisů – úplně přírodní ochrana kůže před spálením

Toto je má osobní volba, kterou vám ovšem nevnucuji. Já preferuji na slunce čisté, nejlépe organické a za studena lisované oleje. Některé rostlinné oleje totiž poskytují přirozeně ochranu před UV zářením. 

Výhody?

• nemusíte zkoumat jednotlivé složky a dlouze studovat, o jakou „chemii“ se jedná
• můžete je různě namíchat dle vlastních preferencí
• můžete je použít takové oleje bez obav i pro děti 
• využijete i pro běžnou péči o pleť
• jsou prodyšné, takže kůže volně dýchá

Čisté oleje poskytující přirozenou ochranu před UV zářením podle stupně ochrany (výše SPF):

1. Olej ze semen maliníku – jediný chrání proti záření obou vlnových délek (UVA i UVB), SPF má 28-50.
2. Olej z karotkových semen – SPF 38-40
3. Olej z obilných klíčků – SPF 20
4. Avokádový olej – SPF 4-15
5. Kokosový olej – SPF 2-8
6. Ovový olej – SPF 2-8
7. Makadamiový olej – SPF 6
8. Mandlový olej – SPF 5
9. Bambucké máslo – SPF 3-6
10. jJojobový olej – SPF 4
11. Sojový olej – SPF 10
12. Konopný olej – SPF 6

Výše hodnot ochranného faktoru závisí na kvalitě zpracování olejů, ale ovlivňuje ho i způsob skladování nebo stáří oleje.

Jaká je nepřirozenější ochrana proti slunci?

Stačí se rozhlédnout po světě nebo i u nás nahlédnout do minulosti. A vidíme, že lidé se chránili a chrání dodnes úplně jednoduše pomocí:

• oděvu
• pokrývky hlavy
• dodržování doby slunění a vyhledávání stínu – nejen samotného vystavení se letnímu slunci, ale i výběru doby (tj. nejlépe mimo dobu cca 11-15 hodin)
• stravy bohaté na příjem důležitých látek jako jsou Omega3 mastné kyseliny (pomáhají buňkám chránit se před UVB zářením, najdete je v rybách, lněných a konopných semínkách a mnoho také v oleji z tresčích jater. 

Důležité je jistě zajistit si dostatek antioxidantů, chránících naše buňky před poškozením volnými radikály. Antioxidanty získáme nejvíce z ovoce (nejvíce z bobulovitého) a zeleniny (v prvé řadě zelené, která obsahuje skryté barevné spektrum a potenciál barevné zeleniny).

Slunce potřebujeme, hysterii ne

Kam nechodí slunce, tam chodí lékař… všichni to známe. Ovšem neznamená to, že se v plavkách vyvalíme ráno na slunce a večer zalezeme. To nám bůh přej štěstí, ať nám nějaký krém pomůže se úplně nespálit a následně nesvléknout celou kůži jako had! Nevím, zda z pozorování takových notorických opalovačů vznikají obavy a hysterické hlasy o ohrožení sluncem (možná vznikají tam, kde profitují z prodeje tzv. ochranných prostředků proti slunci a prý i rakovině kůže – ačkoli není prokázáno, že by tyto výrobky proti rakovině chránily, naopak se v nich vyskytují látky, které ji mohou způsobit…)

Vitamín D

Takže – rozum do hrsti! Na slunci se na pokožce tvoří vitamin D, už proto víme, že máme denně na cca 20 min slunci vystavit aspoň tvář a paže. Záleží na fototypu, podnebném pásu, ročním období… A víme, že slunce a sluneční svit nám přinášejí dobrou náladu a energii. Proto na slunce ano, ale s dodržením pravidel, které jsem zmínila.

A zpět k notorickému opalování a dalšímu důvodu, proč nám tento přístup neslouží. Ukazuje se, že, když parafrázuji jeden starý reklamní slogan: čím je kůže hnědější, není vitamin D četnější! Tvorba vitamínu D se totiž zřejmě s rostoucí mírou opálení ztěžuje:

„Čím je člověk více opálený, tak tím méně vitaminu D v kůži vytváří… k vytvoření stejného množství vitamínu D v kůži je pro opáleného člověka nutné strávit na slunci delší čas,“ říká alergolog a klinický imunolog MUDr. Petr Víšek. A doplňuje, že „lidé, kteří tráví na slunci značnou část dne, například surfaři, a používají přípravky s vysokým ochranným UV faktorem, mohou mít nízké hladiny vitamínu D.“

Takže skončíme zase u rozumu – na slunce v bezpečném čase, na 20 min i bez ochrany (s uvážením fototypu a lokality) a jinak se šetrně mazat, víme-li, že na slunci strávíme delší čas nebo jsme-li u moře nebo na horách.

5. Mažte se chytře a efektivně

Naneste na obličej, rty, nos a uši, rovnoměrně v dostatečném množství:

• 15 minut před sluněním
• každé 2 hodiny
• při pobytu ve vodě, pocení, vysoušení ručníkem po 80 min

Vyšší číslo nemusí znamenat i vyšší ochranu

Nutně ne, pokud se budete mazat ještě častěji: „Ochranný faktor můžete sice vybírat až do SPF 50+, ale vyšší SPF vám nezaručuje lepší ochranu proti spálení… ochranný nátěr je potřeba během slunění obnovovat, tak úplně stačí pořídit si krém s SPF 30 nebo SPF 20.“

A jelikož neexistuje důkaz, že opalovací krém chrání před rakovinou kůže…

jen před spálením pokožky, ale jelikož je dokázáno, že pokud si třeba jen jednou spálíte pokožku, tak riziko rakoviny několikanásobně stoupá, je potřeba chránit svoji pokožku před zčervenáním ze sluníčka, a tím ji ochránit proti rakovině.

UVA nebo UVB ochrana?

Ještě důležitější je rozlišovat u opalovacích krémů UVA a UVB ochranu. Ne každý krém obsahuje ochranu proti oběma druhům slunečních paprsků, proto sledujte u krémů, jestli slibují širokospektrální ochranu, tj. proti UVB i UVA. 80% UVA záření dokáže proniknout i mraky, oknem domu… a mohou takto působit škodlivě na kůži.

Aby se nesnižoval ochranný faktor

Tak hlavně u opalovacích krémů s fyzikálními filtry před použitím nádobkou s krémem zatřepejte. U ochranných filtrů může dojít k usazování na dně, což snižuje ochranný faktor krému.

6. Péče o dětskou pokožku

Téma na samostatný článek – dětská kůže a její ochrana, resp. péče o ni.

První, co jsem analyzovala při přípravě článku, bylo složení právě dětského opalovacího krému. Léta si osobně vystačím většinou se základními oleji a másly, ale i já jsem kdysi kupovala ochranné opalovací krémy pro dítě a nebylo to tak úplně lehké vybrat takový, který se bude zdát zdravotně i ekologicky nezávadný. Vrátím se teď ke zkoumanému krému od La Roche (ze začátku článku).

V článku na téma opalovací krémy pro děti jsem narazila na poznámku, která nemůže nikoho překvapit:

že dětské krémy by měly splňovat přísná zdravotní kritéria, měly by tedy být jiné než krémy pro dospělé, ne? Protože přeci:

• Dětská kůže je tenčí a náchylnější k hlubšímu buněčnému poškození.
• Dětská kůže je nezralá a náchylnější ke spálení.
• Dětská kůže má méně rozvinutý systém pigmentace, což souvisí se sebeobranným systémem, který by pokožku chránil před UV zářením.

V pořádku, ovšem že se k tématu vyjadřuje zaměstnankyně firmy La Roche, která kosmetické přípravky na slunce včetně těch dětských vyrábí, mě zarazilo:

„Dětské krémy jsou šetrnější, bývají hypoalergenní a bez přidané parfemace. Od krémů pro dospělé se liší i technologicky: „Přípravky pro miminka a děti musejí splňovat náročnější testy pro bezpečnost a toleranci. Bývají testovány pod pediatrickou kontrolou….“

Hezké. A teď si připomeňme složení jednoho z krémů od firmy La Roche:

Aqua / water, C12-15 alkyl benzoate, Glycerin, Propylene glycol, Ethylhexyl salicylate, Alcohol denat., Styrene/acrylates copolymer, Bis-ethylhexyloxyphenol methoxyphenyl triazine, Drometrizole trisiloxane, Butyl methoxydibenzoylmethane, Ethylhexyl triazone, Polyester-5, Acrylates copolymer, Caprylyl glycol, Disodium edta, Ethylenediamine/stearyl dimer dilinoleate copolymer, Isopropyl lauroyl sarcosinate, Peg-8 laurate, Terephthalylidene dicamphor sulfonic acid, Tocopherol, Triethanolamine

A vzpomeňme si, že naše kůže nasákne až 60% toho, co na ni napatláme. A uvědomme si, že děti jsou citlivější nejen na kůži, ale obecně na vše, co na ně působí!

V jiném článku stejného serveru narazíme na shrnutí analýzy dTestu mj. ohledně rizikových látek v dětské kosmetice na slunce. Nejproblematičtější jsou:

• endokrinní (hormonální) disruptory
• alergeny

No nazdar! Jestli toto obsahují výrobky, které procházejí tak přísnou kontrolou, jak pak mají vypadat ty pro dospělé?!

Příklady přípravků s obsahem zmíněného endokrinního disruptoru:

• Spreje Uriage Bariésun Kids 50+
• Chicco Spray Solare
• Nubian Kids 50

Rada vyhnout se přípravkům tyto látky obsahující se může opakovat pořád dokola…

Ve složení bývají endokrinní disruptory označeny jako:

• propylparaben
• butylparaben
• ethylhexyl methoxycinnammate
• BHA
• oxybenzon
• cyclotetrasiloxane

Vyhněte se výrobků, obsahujícím alergeny jako potenciálně nebezpečná a dráždivá látka butylphenyl methylpropional nebo vonná složka HICC (hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde), „kterou plánuje Evropská komise od roku 2021 zakázat. Spolu s jejím používáním v kosmetických výrobcích se totiž v posledních letech objevuje čím dál tím více případů alergických reakcí.“

Přehled testovaných dětských opalovacích přípravků najdete tady.

Co doporučit dětem jako nejšetrnější kosmetickou ochranu proti slunci?

1. základní oleje a másla
2. krémy s mechanickými (ale ne nano) filtry

Teď už víte, že druhé jmenované působí jen na povrchu kůže, proto se doporučují kojencům a dětem s ekzémy a alergiemi na slunce. Stačí to ale? Bohužel ne. Když se podíváte na složení konvenčního opalovacího krému s fyzikálním filtrem, můžete zjistit třeba jako u krému Daylong baby SPF 30, že obsahuje např.:

• PEG-30 nebo PPG-15
• nanofiltry
• neb že jiné složení má krém prodávaný u nás, a jiné prodávaný v zahraničí…

Tady se proto podívejte na hodnocení rizik z jednotlivých látek v tomto přípravku, který je určen dětem (73% hodnoceno jako s nízkým rizikem, 27% s rizikem středním). A zkoumejte toto vždycky, než nějaký krém dítěti koupíte.

7. Domácí krém na slunce

Pokud se osobně rozhodnete pro domácí výrobu, máte tu výhodu, že si můžete navolit složky dle vlastní preference i síly ochranného faktoru. Ovšem musíte počítat i s tím, že výsledek nemusí být kvalitativně srovnatelný s průmyslově vyrobeným krémem (ingredience je potřeba velmi pečlivě promíchat, aby byly v krému rozloženy rovnoměrně…) 

Výše jsou vyjmenovány oleje podle své přibližné míry ochrany před UV zářením. Vybírejte proto hlavně ty nejúčinnější – malinový nebo mrkvový olej a k nim přidejte pro tužší konzistenci bambucké máslo případně vitamin E pro jeho antioxidační účinky.

Přidejte minerální filtr. (Oleje většinou chrání jen před UVB zářením…) „Pokud bude tvořit přibližně jednu desetinu výsledné hmotnosti krému, bude opalovací prostředek jako celek mít přibližně SPF 20.“ 

Jak si tedy vyrobit svůj vlastní opalovací krém?  

Inspirovala jsem se tady.  Je ale jen na vás, jaké ingredience si vyberete vy.

Suroviny:

• 20 g bambuckého másla
• 10 g kokosového oleje
• 10 g oleje ze pšeničných klíčků
• 10 g mrkvového oleje
• 10 g včelího vosku
• 6 g minerálního filtru (oxid zinečnatý a titaničitý)
• 5 kapek esenciálního oleje

Postup:

1. Oleje, másla a vosky dejte do skleněné misky a ohřejte ve vodní lázni tak, aby se rozpustily. Promíchejte. Nezahřívejte je příliš, ať nezničíte užitečné vlastnosti prospěšných látek obsažených v olejích.
2. Nechte směs trochu zchladnout.
3. Přidejte filtr a důkladně promíchejte. Nejlépe je použít ponorný nebo ruční mixér, se kterými směs vyšleháte do hladké konzistence.
4. Nakonec přidejte vitamín E a esenciální oleje.
5. Skladujte v lednici.

O něco náročnější na ingredience je tento prostředek z Ekokozy. Ale zase bude asi fakt hodně dobrý… Údajně se dobře roztírá a ochranný faktor má asi 30.

Potřebujete:

• 20 ml bambuckého másla
• 20 ml mangového másla
• 30 ml kokosového oleje
• 30 ml oleje z pšeničných klíčků
• 20 ml mrkvového oleje
• 30 g oxidu zinku
• 70 ml aloe vera gelu
• 15 kapek esenciálního oleje (nemusí být)

Postup je obdobný. Po smíchání a vychladnutí olejů přidáte aloe vera gel a oxid zinku. Případně esenciální olej.

 

Chcete netoxickou celou domácnost, nejen kosmetiku?

Protože už možná máte plné zuby toho studování složení kosmetiky, drogerie, ale i potravinových výrobků.

Možná máte děti, kterým chcete poskytnout bezpečný domov a přitom jim nedávat v jejich vlastním domově plynovou masku…

TADY si napište o Netoxické tipy, je to zdarma. >>>

Budou vám chodit na e-mail, dokud vás to bude bavit.