S tetrapakovými obaly jsem skoncovala dávno. Vadí mi obaly obecně, ale tetrapakové asi nejvíc spolu s plastovými, ve kterých se topíme nejvíc a bez kterých je dnes nakoupit skoro věda. Díkybohu za vznik dalších a dalších bezobalových prodejen! Ale zpátky k tetrapaku, protože problémem není jen snaha o snížení zatížení životního prostředí horou obalů. O co tedy ještě jde?

Tetrapakové obaly byly u nás jednu dobu jako doma. Skříň na jídlo jimi přetékala. Tenkrát byly naše děti, které mají bezmléčnou dietu, hodně malé a já jsem spoustu věcí ani zdaleka nezvládala tak, jak bych si představovala. Objednávala jsem proto s bedýnkami domů jejich oblíbené, ne zrovna levné rostlinné nápoje, nebo je v horším případě tahala v tašce z obchodu – spolu s prckem na zádech… Až jsem řekla dost!

Kromě snahy o snížení množství odpadu kvůli obsahu hliníkuNevíme totiž, jak velké množství hliníku se z tetrapaku do nápojů uvolňuje. 

Teoreticky bezpečné

 

„Ze zdravotního hlediska – by měly být konzervy a další potravinové obaly vyrobené z hliníku zdravotně nezávadné. V současné době jsou vnitřní stěny těchto výrobků potahovány plastovou fólií (polyethylen PE) nebo lakovány (různé materiály). Tato povrchová úprava chrání hliník před přímým kontaktem hliníkového materiálu s agresivními kyselými látkami, jakou je např. rajčatový protlak nebo různé černé sladké nápoje. Po otevření konzervy ale hrozí poškození povrchové úpravy, kdy může dojít ke kontaktu potraviny s hliníkem, proto je vhodné obsah konzervy přelít, např. do skleněné nádoby. Kyseliny kovový hliník rozpouštějí a ten přechází do roztoku, tzn. do potravin, které by byly v povrchově neupravené hliníkové konzervě uchovávány. V této formě se pak hliník může dostat s potravou do organismu.

Na druhé straně se i látky z potahových laků mohou uvolňovat a migrovat do potravin (např. bisfenol-A (BPA), bisfenol-A-diglycidether (BADGE), vykazující mírné hormonální účinky), jak vyplývá z údajů Ministerstva zemědělství ČR o sledování cizorodých látek v potravinách.“

Odkaz na toto pojednání jsem dostala od jednoho čtenáře svého blogu a moc mu za něj děkuji. Mohlo by to podle textu vypadat, že problém toxicity hliníku je marginální. Do jídla se nedostane (nebo omezeně), jak naznačují odhady množství hliníku, který pojmeme z jídla a který se údajně rychle odbourá (fungují-li nám ovšem dobře ledviny!). 

Já se ale uklidněná necítím. Proč?

Naznačuje to i citace: klasické „řešení“ zdravotního, bohužel už ne ekologického, problému se řeší tím, že se zavede jiné nevhodné „řešení“, v tomto případě potahování vnitřní části obalů s obsahem hliníku plastovou fólií!

Zapomíná se i na kumulativní efekt různých látek v životním prostředí, resp. v naší potravě a tím i v našem organismu. Nemluvě o dětském organismu, který se nesrovnatelně citlivější na toxické látky. A víme, že u některých takových látek jde o tzv. neškodné množství, jsou-li posuzovány izolovaně: tak se ovšem nikdy reálně v prostředí, jídle, těle… nevyskytují!

A dále? Čtěte.

Proč je hliník problém? A nebudeme se tu zaměřovat na vakcíny…

 

Běžná námitka např. těch, kdo obhajuje používání hliníkových solí ve vakcínách, je ten, že je se jedná o v přírodě běžně se vyskytující prvek. To je ovšem dost povrchní závěr a řekneme si proč. Na toto téma – působení hliníku na naše zdraví je u nás asi největší specialistkou paní prof. Strunecká, která téma popularizovala a zkoumá řadu jeho toxikologických rizik.  

Problém je, že hliník:

  • se v lidském těle nevyskytuje a nemá v něm žádnou funkci. Je mu tedy cizí.
  • je neurotoxický prvek podezřelý ze spolupůsobení při vzniku Alzheimerovy choroby.
  • může negativně a dlouhodobě ovlivňovat činnost různých enzymů nebo procesy na hormonální úrovni.

No dobře, někdo může namítnout, ale hliník se přece z těla vyloučí.

Do určité míry ano, ale očistné mechanismy našeho organismu mají své limity. To platí zvlášť u dětí, které mají obranné mechanismy proti toxických vlivům ještě nevyzrálé.

 

Kde všude můžeme hliník vypít nebo zbaštit?

Stranou nechávám vakcíny, kterou jsou také zdrojem hliníku, ale nejsou tématem tohoto článku (to bychom neskončili). 

Sloučeniny hliníku můžete teoreticky očekávat: 

  •  v nápojích balených do tetrapakových obalů

  • potravinách balených do dalších obalů s obsahem hliníku

  • kohoutkové vodě

  • mražených potravinách

  • v umělé kojenecké výživě

  • v sýrech

  • v pivu atd. 

 

Nejen tetrapak, ale i alobal

Pořád mě překvapuje, s jakou oblibou a klidem ho lidé používají pro skladování nebo tepelnou úpravu potravin. Klasicky se to děje při grilování. Tam vzniká vyšší riziko pronikání hliníku do potravin. A nejen tam.

Kde tedy hrozí, že hliník pronikne ve vyšší míře do potraviny? Je to hlavně za těchto okolností: 

  • alobal je vystaven vysokým teplotám
  • jídlo je v alobalu uloženo po dlouhou dobu (více než 4 hodiny)
  • v alobalu je zabalená kyselá nebo slaná potravina

Rozdíly v míře uvolňování hliníku mohou být způsobené i malými rozdíly ve složení fólie

Ale nejde jen o potraviny a nápoje, balené, skladované nebo připravované v obalech s obsahem hliníku, z nichž se do našeho těla může v nezdravé míře vstřebávat. Přirozeně do sebe hliník ve velkých množstvích vstřebává např. i sója, čaj, majoránka nebo tymián.

 

A kromě jídla…

 

Soli hliníku si velmi pravděpodobně natíráte denně, možná i několikrát, do citlivé pokožky v podpaždí spolu s vaším deodorantem nebo ještě hůře antiperspirantem, pokud tuto složku bedlivě nehlídáte:

  • Aluminium Zirconium
  • Aluminium Chlorohydrate
  • Aluminium Chloride
  • Aluminium Citrate

V češtině se v názvech těchto solí hliníku vyskytují např. spojení chlorid hlinitý apod.

Opatrnost v jejich používání se bohužel týká i látek, obsažených v deokrystalech, které se propagují jako alternativní a zdravotně nezávadné, tzv. kamence, draselný a amonný (který je synteticky vyráběný):

  • Potassium Alum
  • Ammonium Alum

Z podpaží se škodlivé látky (nejvíc právě z deodorantů a antiperspirantů) dostávají skrze lymfatické žlázy do našeho organismu!

„Hliník se koncentruje v prsní tkáni, a to pravděpodobně z antiperspirantů obsahujících hliník… Pacientky s diagnozou rakoviny prsu měly vyšší úroveň hliníku v tekutinách vycházejících z bradavek než zdravé ženy… Pravděpodobně bude trvat ještě hodně dlouho, než se podaří potvrdit tolik diskutovaný vztah mezi hliníkovými soli a rakovinou prsu…“

Ale zásada předběžné opatrnosti nám velí hliníkovým solím v deodorantech se prostě vyhnoutBuď:

  • sledováním složení deodorantů, a to i těch tzv. přírodních nebo bio (antiperspiranty nepoužívejte, zabraňují pocení a nepřirozeně ucpávají potní žlázy, čímž zabraňují i přirozenému detoxu, který skrze ně probíhá)
  • výrobou vlastních přípravků neutralizujících zápach, což je opravdu snadné, levné a deodorant takto vyrobený je opravdu účinný (což nelze říct o mnohých sice zdravotně nezávadných a bio, ale drahých a málo účinných deodorantech)

Domácí výroba kosmetických přípravků

snadno, levně, bez použití nezdravé chemie čeká TADY >>> 

Svých prvních 5 kroků pro odchemizování vaší koupelny a krásy si stáhněte ZDARMA:

Škody na životním prostředí = škody na našem zdraví

Poškozené životní prostředí znamená riziko poškození i našeho zdraví! A hliník, jeho těžba a zpracování, mají velmi negativní enviromentální dopad:

„Výroba hliníku představuje pro životní prostředí velkou zátěž a protože lidé jsou součástí tohoto životního prostředí, představuje zátěž a zdravotní riziko také pro ně. Surovina pro výrobu hliníku bauxit se těží ve velkých povrchových dolech často v oblastech tropických pralesů Jižní Ameriky… Rozsáhlá těžba představuje jednak úbytek pralesa a jednak zásah do rázu krajiny. Např. v roce 2010 došlo v Maďarsku na řece Rába k velké ekologické katastrofě. Kal obsahující těžké kovy uniklý z hliníkárny v maďarském městě Ajka se dostal do řeky Rába, dunajského ramene Mošoňský Dunaj a pak i do samotného Dunaje.

Samotná výroba hliníku z rudy je energeticky velmi náročná… Během chemických reakcí při výrobě unikají do ovzduší různé škodliviny, např. fluór… Také hliník, který skončí na skládce, negativně ovlivňuje životní prostředí… Za normálních klimatických podmínek se v přírodě jen těžce rozkládá – působením vzdušného kyslíku se na jeho povrchu vytvoří vrstva, která brání dalším rozkladným reakcím. Pokud je ale hliník vystaven kyselému dešti, je postupně rozpouštěn, a volné hliníkové ionty se dostávají do vody, popř. do půdy.“

Jaké jsou důsledky a znaky intoxikace hliníkem?

Jak už jsem říkala – vakcíny jako zdroje hliníku tu sice neřeším, ale pro příklad: po očkování můžete zažít v místě vpichu bolest nebo otok. Já jsem po poslední dávce „protitetanovky“ nemohla asi týden zvednout do strany levou ruku. To je příznak místní reakce na přítomnost hliníku.

I téma hliníku a očkování je doménou pí. prof. Strunecké. Pro neodbornou veřejnost dala dohromady knihu Varovné signály očkování. 

Hliník může negativně ovlivňovat fyziologické procesy v těle a už ve stopovém množství způsobit vážné narušení a poškození funkce mozku. Jeho zvýšená koncentrace byla pozorována v mozku i velmi dlouho po jeho působení.

 

Kde se v těle hromadí hliník? 

Ta část solí hliníku, které se nevyloučí ledvinami, putuje do kostí, svalů, kůže, jater, krevních destiček… i do mozku.

 

Co se s tím dá dělat?

Co jde udělat prakticky hned a minimálně, je vynechat z jídelníčku a nákupního košíku ty produkty, v nichž nebo v jejichž obalu je hliník obsažen. 

 

Nápoje v plechovkách nebo tetrapaku se nabízejí jako jedny z prvních. Pokud jste vegani nebo jako my dodržujete bezmléčnou stravu, můžete si podobné nápoje, jako si kupujete v tetrapaku, vyrobit sami doma a obvykle levněji. Podobně i domácí limonádu, šťávu…:

 

Tip, co udělat hned

 Jak si vyrobit snadno domácí obilný nebo ořechový nápoj?

 

  1. Vybranou surovinu důkladně opláchněte, předem namočte (např. rýži, ořechy), nejlépe přes noc.
  2. Slijte a propláchněte.
  3. Pak vše rozmixujte a přeceďte.
  4. Uložte do chladu a během 1-2 dnů spotřebujte. 

Lehčí to snad ani nemůže být… Co myslíte?

 

Jak nápoje skladovat?

 

  • Nejlépe ve skle. Využijte použité sklenice se závitem (od medu nebo různých zavařenin).
  • V horším případě v plastu. Vybrat zdravý plast nemusí být ale snadné. Mám pro vás tipy, jak ho poznat a jak vybrat správné, zdravotně nezávadné nádoby pro skladování potravin.

 

A jak pomoct organismu účinněji vylučovat hliník?

 

Nedělejme si iluze, že my ho v sobě nemáme zbytečně moc, zdrojů je totiž příliš… Takže to radši berme na vědomí. 

Detoxikační schopnosti, co se týče hliníku, vykazuje údajně kurkuma a křemičitany. Proto: 

  •  konzumujte pravidelně kurkumu (žlutě zbarvené koření, které je mj. součástí kari) – dá se přidat snad do každého jídla a chybu s ní neuděláte hliník-nehliník, je úžasná např. při prevenci chřipky.
  • konzumujte křemík, resp. křemičitany (jako potravinový doplněk nebo v minerálkách).