Biozelenina (skoro) do domu se dá zařídit nejen více či méně klasickým bedýnkováním. Víte, co je to KPZ? Ne, rozhovor nebude se členkou skautského oddílu, ale s mojí kamarádkou, zapálenou podporovatelkou všeho ekologického a komunitního. Petra Váchová se jednoho dne rozhodla něco změnit v systému průmyslového zemědělství. A tak iniciovala vznik Komunitou podporovaného zemědělství na Praze 13. Co je to přesně KPZ, jak funguje a v čem se liší od bedýnkování?

Přečtěte si pokračování 1. části povídání o biozelenině a ekologickém zemědělství a jak ji dostat pravidelně a bez stresu na svůj stůl.

Nejen bedýnkováním živ je biočlověk

Petro, podělíš se se čtenáři o to, co jsi se rozhodla udělat, abys vyřešila potřebu zdravě vypěstované čerstvé zeleniny na vašem stole?

Před asi 2 lety se mi dostal do ruky leták s téměř skautskou zkratkou KPZ. Začala jsem pátrat na internetu i v literatuře, sledovala jsem rozrůstající se síť tzv. Komunitou podporovaného zemědělství. V ČR ji zastřešuje Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI). Jsou to komunitně organizované spotřebitelské skupinky, které uzavírají partnerství přímo s farmáři. Když jsem absolvovala seminář AMPI, rozhodla jsem se iniciovat vznik KPZ na pražském Jihozápadním městě, kde zatím žádná KPZ nebyla.

Proč jsi zvolila zrovna tenhle způsob, jak zajistit pro rodinu přísun zeleniny?

Protože jsou pro mě důležité ekologické souvislosti produkce potravin celkově: balení potravin, doprava, ale i férovost obchodu z pohledu producenta. A vidím, že takových spotřebitelů je stále víc. Já jsem doteď nákup kvalitních potravin řešila návštěvami farmářských trhů a obchodů. Jakmile jsem ale narazila  na KPZ, pochopila jsem, že nejlépe řeší všechny tyto oblasti. A díky této komplexnosti má podle mě jedinečný potenciál ovlivnit cestou od spotřebitele zemědělskou produkci u nás – od velkovýroby, monokultur a agrochemie k lokální, k produkci potravin šetrné ke krajině. A to není málo, protože jde o pozitivní vliv na životní prostředí nejen pro stávající, ale i další generace.

A jaký je rozdíl ve fungování KPZ oproti běžnému bedýnkování?

KPZ funguje tak, že si skupina podílníků předplatí dodávky od zemědělce na celou sezónu a zaváže se nejen ke sdílení veškerých výnosů ale i rizik. Jde o přímé partnerství bez dalších článků v distribučním řetězci. Minimalizují se tak náklady a ekologická zátěž distribuce. Ukazuje se, že „adopce“ konkrétního farmáře představuje nejlepší způsob podpory malých, šetrně hospodařících zemědělců. V bedýnkových systémech je oproti tomu nejméně 1 článek navíc, nějaký distributor nebo prodejce. A zejména ti větší prodejci pak vždy nenaplňují kritéria férového obchodu…

Jaké výhody bys u KPZ ještě vyzdvihla?

Členové komunity mají dokonalý přehled o tom, odkud která potravina pochází, mají přímou vazbu na farmáře – na rozdíl od spotřebitelů v běžném bedýnkovacím systému. S producentem členové KPZ komunikují přímo a mohou např. ovlivnit skladbu dodávek zeleniny. Spolupráce s KPZ nabízejí farmáři zásadní benefity – hlavně zajištění celoročního odběru produkce a často existenčně zásadní platbu předem. KPZ také vrací do našich měst a obcí komunitní prvek. Společné sdílení hodnot v KPZ začíná organizací společenství, pokračuje společnou účastí na exkurzích nebo brigádách na farmě a končí aktivitami tipu společné vaření, bazárky apod.

Díky, Petro. Přeji Tobě i KPZ Třináctka mnoho zdaru.

Nakonec shrnutí za mě: co je na KPZ skvělé.

Vycházím a volně cituji z principů KPZ:

  • Zajišťuje kvalitní, ekologicky pěstované jídlo.
  • Dovoluje správně zvolenou kombinací a obměnou plodin vynechat syntetické přípravky na ochranu a hubení rostlin.
  • Brání tomu, aby umělá minerální hnojiva a pesticidy, využívané v intenzivním hospodaření, narušovaly půdní strukturu a hubily živé půdní organismy, které spoluvytvářejí její úrodnost.
  • Podporuje rozmanitost krajiny a tím zvyšuje šanci na její samovolnou obnovu: dává prostor rozmanitým krajinným prvkům (mezím, loukám, čistým potokům) a tím nejrůznějším živočichům a rostlinám, potřebným pro dobře fungující agro-ekosystém.
  • Ze strany spotřebitelů je cílem udržet si producenta kvalitních, ekologicky vypěstovaných plodin za rozumnou cenu.
  • Spotřebitel i zemědělec společně nesou rizika zemědělské produkce, díky čemuž se daří udržovat činnost malých místních farem, pěstujících plodiny bez použití agrochemie.

Petro, děkuji moc za spolupráci na vzniku tohoto článku i za to, co děláš.

Činnost KPZ 13 můžete sledovat na následujícím odkazu:

Petra Váchová, KPZ Třináctka

Pojďte si pro recepty, ve kterých zeleninu využijete. Možná i jinak, než jste zvyklí. Bez mléka a pšenice (a většinou úplně bez lepku). Jděte přes formulář TADY V ODKAZU >>