Proč to řešit a jak vám může pomoct strava odpovídající ročnímu období, resp. venkovní teplotě, ale i strava odpovídající vašemu typu?

Po pořádku a od nejjednoduššího

Není to nic složitého, alespoň to základní, co byste si pro začátek z tohoto tématu měli odnést.

Příroda okolo nás nám totiž napovídá:

– kde žijeme: v jaké zeměpisné šířce a délce

– co tu roste a žije: a co tedy máme jíst, na co jsme (často po staletí) zvyklí

– jak se nám střídají roční období…

To všechno je pro nás vodítkem pro to, jakou stravu volit.

Jistě, přirozeně bychom měli jíst jen to, co zrovna roste a v takovém stavu, jak to roste atd, ale…

 

pokud jste tady v Klubu, zřejmě byste takovou stravu ve zdraví nepojali:

– příznivci vitariánství, tj. živé stravy, musejí mít vskutku dobré trávení a dostatek tzv. trávicího ohně, aby živou, ale syrovou stravu jejich organismus zpracoval a využil její skvělé vitální látky (ale může to mít i jiné zdravotní důsledky, o nich později).

– my, kdo musíme své trávení více nebo méně podporovat vyhovující stravou, někdy i bylinami a jinými přírodními látkami, doplňky apod., se budeme zřejmě víceméně řídit tím, co je za oknem (o tom, co máme pod kůží každý z nás, budeme mluvit později.)

Mně už dávno funguje jídelníček podle ročních období

Stejně jako funguje podle tradiční čínské mediciny dělení potravin na zahřívací, neutrální a ochlazující. Dodržování těchto principů může (a také se to děje) přinášet úlevu trávení i zlepšení jiných aspektů zdraví. Ale začneme u trávení.

Já jsem začínala před lety s pojetím stravování (a převážně se ho držím dodnes) od známého bylináře Romana Kindla, které dělí rok na 2 velká období:

– letní

– zimní

Tato koncepce jednoduchého dělení stravy podle přírodních cyklů v přírodě a v nás mi pomohla vyléčit nepříjemný ekzém i trávicí potíže.

Spočívá v konzumaci určitého objemu sacharidů.

Jak je to v zimním období?

Zimnímu období a našemu trávení více sluší nízkosacharidové stravování, neb na stromech nám neroste ovoce, na keřích nezrají plody a člověk našich končin není přivyklý konzumovat v tomto období např. příliš ovoce (ani doba používání rafinovaného cukru není tak dlouhá, aby se tomu náš organismus stačil přizpůsobit). Potíž je v množství enzymů, které naše tělo v zimním období produkuje. A to je podstatně menší než v letním, kdy je sezóna ovoce. Celkem logické, že?

Konkrétně vám dodržování takové stravy přinese (pokud vás trápí jen „normální“ trávicí potíže):

– pocit lehkosti

– úbytek (nebo vymizení) nadýmání a plynatosti

– konec bolestí břicha

Projděte si teď zásady a tipy pro vhodnou tzv. zimní stravu

Pokud jste ještě nečetli nebo už zapomněli, nastudujte si téma zpracované v článcích. Doporučuji vám tyto:

Podzimní strava pro podzimní pohodu: 5 tipů pro pevné zdraví navzdory plískanicím

a

Svatá Lucie cukru upije a žádný nepřidá

Bez toho se dál nepohneme. Základy už máte z článků, které jste si jistě pečlivě přečetli nebo připomněli. 

Teď se v tom víc povrtáme. Budeme při tom vycházet z pojetí tradiční čínské mediciny (TCM) a uvedeme si i konkrétní rozdělení potravin tak, abyste ho mohli prakticky využít. Vycházet budeme v tomto případě z koncepce dr. R. Dahkle.

Co říká tradiční čínská medicína (TCM)?

Potraviny podle toho, zda vyvolávají pocit chladu nebo tepla v našem těle, dělí na horká, studená, resp. chladná nebo teplá a neutrální. V TCM se pracuje s označením pro ochlazující nebo zahřívací energii jin (chladná) a jang (teplá). A tyto energie v našem těle, aby bylo zdravé, by měly být vyrovnané.

Při rozlišování působení potravin musíme ovšem brát v potaz i způsob podání dané potraviny, i když o chilli papričce se dá vždy říct jen to, že nás bude zahřívat. Takže si volíme logicky potraviny, resp. způsob jejich přípravy, podle ročního období, počasí, venkovní teploty. A také v souladu s naším typem.

A podle TCM a mých vlastních zkušeností je pro chladné období vhodné jídlo tepelně upravit. Nápoje pít teplé. Doporučené úpravy jídla pro podzim a zimu by tedy byly:

• vaření

• dušení
• pečení

• fermentace

Z uvedených jen poslední nezahrnuje tepelnou úpravu. Potřebujeme samozřejmě i živou stravu, ale nijak neupravené potraviny, i když zdravé, jako je zelenina a v menším podílu ovoce, nám v chladném období mohou působit více nadýmání, plynatosti a ani si z nich tělo nevezme tolik živin, kolik by mohlo, kdyby vše správně natrávilo. A na to nemáme bez dostatku energie z jarního nebo letního slunce často energii, resp. dostatek enzymů.

Fermentace potraviny předpřipraví pro trávení a dodá potravinám bakterie, prospěšné našim střevům, a tedy i celkové imunitě.

 

Vliv stravy volené podle termické povahy na naše zdraví TČM přiřazuje každé takové potravině, resp. kvalitě, určitý účinek (převzato z knihy dr. R.Dahlke: Jídlo jako šance).

Horké potraviny podle ní:

• chrání před mrazem s chladem.

• povzbuzují trávení.

• aktivují imunitu.

Doporučují se konzumovat v malých množstvích, protože mohou vytvářet vnitřní horko.

Teplé potraviny:

• zahřívají tělo, aktivují a dodávají energii.

Zahřívající potraviny je nejlepší jíst spolu s neutrálními. Přirozeně máme tendenci je jíst v chladném období.

Neutrální potraviny:

• vyrovnávají a sytí, posilují střed.

Měly by tvořit základ našeho jídelníčku.

Chladné potraviny:

• se podílejí na tvorbě krve a tělních tekutin.

• zvlhčují sliznice a tkáně.

Nejvíce se hodí v teplém období. Z patrného vlivu na naše sliznice (působí tak např. mléko a mléčné výrobky) vyplývá, že je užitečné se jim buď vyhnout úplně (jak to dělám já nebo náš syn na základě své diety při střevním zánětu) nebo je vynechat alespoň v chladném období a vyhnout se tím i onemocněním z nachlazení.

Nechtěný důsledek a vedlejší účinek zimní, tepelně upravené a fermentované stravy? 

Protože jsem dodržovala zimní jídelníček už dávno, byla mou motivací jiná zdravotní obtíž než trávení. Na tom pracuji už dávno a už vím, co mi dělá a nedělá dobře. (I když člověk pořád objevuje něco nového…) Trpívala jsem totiž léta častým nachlazením. A bývalo dost obtěžující pro mě i okolí. Strašlivé, dlouho se táhnoucí kašle, rýmy, k tomu virózy.

Řešení? Strava:

• tepelně upravená

• sezónní a lokální

• bez mléka (i sušeného! na to pozor u složení hotových výrobků)

Pokud tedy máte podobné potíže jako já dříve, nezapomeňte vynechat ze stravy mléko ve všech podobách. Bez jeho vynechání nemusí dieta takto léčebně působit. Nikdy jsem nebyla během chladného období tak fit (i když se mi nějaká na nemoc nevyhne, jsem většinou zdravá a podzim a zimu si konečně užívám).

Za zkoušku nic nedáte!

 Jak je to v letním období?

Když přichází tzv. letní období, můžeme pomalu přejít na letní jídelníček. Ten se oproti zimnímu liší vyšším podílem sacharidů. V létě máme totiž k dispozici více enzymů pro štěpení cukrů, a proto se obecně dá říct, že letní strava je přirozeně sladší. Vycházíme přitom z podmínek v našem mírném podnebí.

Je pravdou, že můžeme očekávat spíše jeho další oteplování  (letní období označuje R. Kindl za období začínající s dozráváním jahod, a to se nám posunuje směrem zpět…). Zkrátka, letní období = doba zrání sladkých a dalších plodů, proto je člověk přirozeně schopen je trávit a také si z nich vzít pro sebe to, co potřebuje (neb v dobách před-supermarketových nebylo běžné pořídit mimo sezónu rajče, okurku apod. plody, které si v našich podmínkách vypěstujeme přirozeně až s příchodem teplého počasí).

Nepředpokládám, že by mezi členy Klubu bylo příliš těch, kdo se označí na horké typy, proto hovořím o sezónním stravování, kdy mj. můžete podle individuální snášenlivosti přidat do svého jídelníčku čerstvé potraviny (s tím, jak je začínají plodit naše pole, louky, stromy). Zhruba od května máme k dispozici první zeleninu (zelené listy, různé ředkve, cibule…) a přirozeně bychom si měli k jídlu dát ji. Část, klidně pořád větší, můžeme dle svého pocitu i venkovní teploty pořád tepelně upravovat a část zkusme konzumovat už v její syrové podobě.

Pokud už máte zkušenost, že syrovou potravu opravdu nemůžete (nestrávíte ji dobře, máte střevní zánět), pak si ji zkuste upravovat méně. Řiďte se hlavně svými pocity a instinkty!

Níže, pod oddílem pojednávajícím o termickém vlivu potravin na nás, naše zdraví, naši pohodu, a to i psychickou, se můžete těšit i na příklad jídelníčku pro horké typy.

Jak na nás potraviny teplotně působí?

Uvádím přehledné tabulky podle knihy Jídlo jako šance od dr. R. Dahlkeho. V knoze najdete spoustu zajímavých tipů a informací, nejen o stravě…

Tabulky s potravinami podle termického působení jsou v ní ale poněkud nepřehledné. Snad na vás bude moje přerozdělení půsbobit přehledněji, až budete vyhledávat potraviny vhodné pro dané roční období ipro svůj tip!

Zelenina

Ořechy a semena

Ovoce

Obilniny a pseudoobilniny

Pokud by vás překvapilo, že ovesné vločky jsou, na rozdíl od ovsa jako takového, zařazeny v knize dr. Dahlke mezi studené potraviny, je to asi proto, že je považuje za konzumované obvykle zastudena. Já je naopak jím buď teplé, nebo vychladlé, ale pečené. Proto je řadím mezi teplé potraviny.

Koření a bylinky

Mezi bylinky s ochlazujícím účinkem jsem doplnila mátu. Nejen jako ozdoba na dezert nebo v domácí limonádě, ale i v čaji působí chladivě.

Živočišné produkty

Nápoje

Základem pitného režimu by měla být čistá voda (studená není ale moc vhodná nejen pro negativní vliv na trávení). Pokud ale chcete popíjet i jiné nápoje, např. léčivé, podívejte se, jak jsou na tom nápoje z nich připravené. Můj oblíbený je šípkový čaj, který neřadím mezi osvěžující nápoje, jako dr. Dahlke, ale spíš mezi teplé (neb ho piji většinou teplý). Je to čaj tradičně využívaný v chladném období pro své ochranné účinky, vysoký obsah vitaminu C a dalších látek, které během podzimu a zimy u nás přirozeně ve stravě chybí (na stromě a ze země skoro nic neroste).

Ochucovadla 

Kdybychom totiž dodržovali stravu odpovídající našemu typu, dařilo by se nám mnohem lépe nejen na těle, ale i na duši! Alespoň tak praví dr. R. Dahlke. A já s tím mám podobnou osobní zkušenost…

Jídlo, které jíme, není jen hmota, která našemu tělu ideálně dodává dostatek energie, živin i potěšení. Když teď vynechám duchovní hledisko, pak nám jeho termická povaha dodává buďto chlad anebo teplo, nebo vyrovnává náš střed… Už jsme se o tom zmínili výše. Teplé jídlo zahřívá, stejně tak ostré apod. Ale mysleme na to, že termická povaha jídla ovlivňuje i naši duševní horkost nebo náš duševní chlad. Proto si každý zodpovězme otázky:

• potřebuji zahřát na těle?
• potřebuji zahřát na duši, tj. mám spíše chladnou povahu?

nebo

• potřebuji více chladit, i v zimě se potím?
• potřebuji zchladit horkou hlavu?

Dál budeme pokračovat přesnějšími otázkami, abyste si mohli svůj typ určit detailněji.

Zatím si odpovězte na výše položené otázky a pak se podívejte, které potraviny byste měli preferovat právě Vy.

Když převažuje vlhko

Když převažuje sucho…

Když převažuje horko…

Co Vám vyšlo?

Může se stát, že jste smíšený typ. Pak si najděte jídla a pití, které se pro Vás ideálně hodí a pomůže Vám k vyrovnanosti, vyváženosti ve zdraví a celkově ve Vašem životě. Pojďme tedy na příklady stravy pro vyvážené (celé) zdraví.

Aby chladným typům bylo dobře

Co jíst, když je venku chladno: „zimní“ jídelníček (viz výše: strava pro tzv. zimní období) pro příklad těm, u koho převažuje chlad

 

Co jíst, když je venku teplo: „letní“ jídelníček (viz výše: strava pro tzv. letní období) pro příklad těm, u koho převažuje chlad

Co jíst, když je venku teplo: „letní“ jídelníček (viz výše: strava pro tzv. letní období) pro příklad těm, u koho převažuje horko