Miluju je, chutnají mi, dobře je snáším (trávím). To je důvod mé dlouholeté závislosti na rýžových „polystyrénech“. Spousta lidí je nesnáší, jiní je zbožňují. Ať patříte do té či oné skupiny strávníků, pojďte si se mnou na tyto pufované výrobky posvítit. Dostala jsem dotaz ohledně možné zdravotní závadnosti těchto produktů a spolu s mou snahou o omezení především plastových obalů ze své domácnosti to byl důvod, proč jsem se rozhodla podívat se na tuto problematiku zdravě kriticky.

Stručnou charakteristiku a názor na tyto výrobky doplní i Veronika Hanzlíková, autorka projektu Vědomá výživa, absolventka VŠCHT a Viktoria Tománková, analytický chemik a odbornice na zdravou dětskou stravu.

– Co si, Veroniko, myslíš o pufovaných výrobcích ty? Jíš je?

„Pufované výrobky jsou z mého pohledu průmyslově zpracované potraviny, kterým se snažím vyhýbat. Nepovažuji je ani za zdravější, přestože takové „polystyreny“ jsou většinou bezlepkové a jsou dobrou variantou pro spoustu celiaků nebo jsou praktické na cesty.“

– V čem je podle tebe jejich hlavní problém?

„Jde o výrobky, který prošly extrémně vysokou teplotou a „uvařením“ vysokým tlakem. Je to průmyslové zpracování (převážně) obilných zrn, které navíc navyšuje hodnotu glykemického indexu (GI) potraviny. Myslím, že pufované výrobky mohou občas zpestřit jídleníček, ale i mezi základními potravinami najdete takové, které si snadno zabalíme na cesty nebo budou vyhovovat specifickým výživovým požadavkům každého z nás.“

– Vysvětlíš těm, kdo přesně neví, co vyplývá z toho, že potravina má vysoký glykemický index?

„Vysoký glykemický index u potravin se po jejich konzumaci podílí na prudkém zvýšení hladiny krevního cukru a tím i na jeho kolísání. Navíc, pokud se jedná o pufované výrobky s polevou, bývají takové „polystyreny“ ještě plné nekvalitního tuku a případně i zdrojem nezdravých cukrů.“

– Díky, Veroniko, za vyjádření.

O „polystyrénech“ s polevou jsem ani hovořit nechtěla, téma zdravého slazení ponechávám do jiného článku, kde se věnuji výhradně tomu, proč sladit nebo nesladit a kterým sladidlem.

– Viktorie, doplnila bys, prosím, svůj pohled maminky malého dítěte a analytického chemika?

„Souhlasím s Veronikou a dodala bych, že konzumace těchto produktů bývá spojována i s nárůstem obezity. Dále chci zdůraznit, že kvůli způsobu zpracování jsou pufované výrobky chudší o některé živiny (například dochází k rozkladu esenciální aminokyseliny lysin), dochází ke zničení vitamínu A a jiných vitamínů labilních při vyšších teplotách.  Může také docházet k denaturaci a fragmentaci bílkovin a škrobů, čímž se sníží nutriční hodnota bílkovin.

U dětí je přísun esenciálních aminokyselin velmi důležitý pro jejich vývoj, stejně tak jako vitamínů apod. Proto by pufované výrobky rozhodně neměly v dětské stravě nahrazovat pečivo či pestrou stravu.

– Skvělý postřeh, to je určitě zásadní problém, o kterém se v souvislosti s těmito výrobky můžeme dočíst. Také vím, že spojuješ jejich konzumaci s vyšším rizikem vzniku zubního kazu u dětí. Můžeš nám vysvětlit proč?

„Díky rozkladu škrobů a velké lepivosti pufovaných výrobků na zuby může u dětí, kterým ne vždy zuby vyčistíme opravdu důkladně, docházet ke vzniku a rozvoji zubního kazu.“

– Děkuji, Viktorie.

Pojďme si teď popsat podrobněji, proč bychom měli nebo neměli jíst „polystyrény“.

Co to je a jak vznikají pufované výrobky?

Jedná se o průmyslové potraviny, vyrobené z různých druhů obilí, které mohou doplňovat např. tukové sladké polevy. Při jejich výrobě jsou obilná zrna smíchána s vodou, zpracována do kalu a umístěna do stroje nazývaného extrudér. Zrna jsou pak při vysokých teplotách a tlaku vytlačována z malého otvoru, který je vytvaruje do malých kusů. Jednotlivá zrnka poté expandují, čímž vznikají nafouknutá obilná zrna.

Výhody pufovaných výrobků

Pro mě je důležitá ta druhá výhoda plynoucí z konzumace těchto výrobků:

  • rychlá energie
  • lehce stravitelné
  • dlouhá trvanlivost
  • praktické balení

Pro ty, kdo mají potíže s trávením sacharidů a škrobů, trpí nadýmáním a plynatostí střev po konzumaci chleba a pečiva, představují „polystyrény“ skvělou volbu, tedy z hlediska stravitelnosti a zatíženosti trávicího traktu.

Nevýhody

  • možné nadlimitní množství akrylamidu
  • vysoký glykemický index
  • vysoká míra průmyslového zpracování (nižší výživová hodnota)

Znehodnocení živin

Biochemik Paul Stitt popisuje proces výroby pufovaných výrobků, ve kterém se zrna ošetřují při velmi vysokých teplotách a velikým tlakem a poznamenává, že takové zpracování zničí většinu živin obsažených v obilných zrnech. Dokonce i syntetické vitamíny, které se přidávají na konci výrobního procesu.

Akrylamid

Údajně existují nepublikované studie, podle kterých obsahují pufované výrobky nebezpečné množství akrylamidu a jsou dokonce toxické. I když tomu nebudeme ochotní věřit, stupeň průmyslového zpracování je vysoký a teplota přes 250°C, při které akrylamid vzniká, je značná (týká se to ale i nižších teplot, a to nad 120°C). Akrylamid, potenciálně rakovinotvorná látka, vznikající při vysokých teplotách při zpracování potravin, stojí i za tzv. tažením proti hranolkům.

Vysoký glykemický index

Velkým nedostatkem, hlavně pro ty, kdo mají potíže s diabetem nebo nadváhou, je vysoký glykemický index těchto výrobků. Jsou mezi nimi ovšem rozdíly. Například mé oblíbené, lehce stravitelné rýžové chlebíčky, mají glykemický index extrémně vysoký, špaldové o něco nižší. Jak to funguje? Po snězení potraviny s vysokým glykemickým indexem budete zřejmě mít brzy hlad… Koho zajímá tato problematika, koukněte na toto video.

Co teď? Jak nahradit tento druh snídaně, svačiny…?

S Veronikou se shodneme na řešení: kaše, raw tyčinky, oříšky… Podívejme se teď podrobněji na jednotlivá denní jídla a konkrétní tipy.

Snídaně

Osobně se vracím k osvědčeným druhům snídaně, a to:

  • teplému jídlu od večeře
  • rýži (já si ji dávám ráno s vejcem)
  • polévce (tu oceníte hlavně v blížícím se chladném období)
  • (nejen) makrobiotici si dávají kaši (s vařenou zeleninou, semínky, oříšky…)

Svačina

Záleží na vašich chuťových preferencích a na tom, co snese vaše trávení. Možnosti:

  • ovesná kaše: oves je úžasná zásobárna výživných látek, mezi obilninami je to špička; já ji mám nejradši s trochou medu, nepraženým kakaem nebo skořicí (ta je vhodná v chladném období, protože zahřívá)
  • syrová zelenina (v teplém období)
  • trocha ovoce (nejlépe lokálního sezónního nebo celoročně dostupného u nás, jako jsou jablka)
  • kváskový chléb nebo pečivo, které je přeci jen méně násilně zpracovanou a upravenou potravinou (kvůli snazšímu trávení by mělo být asi den staré); může být se zdravou slanou pomazánkou (domácí nebo vybírejte v sortimentu obchodů se zdravou výživou, ale i tam buďte ve střehu)
  • zdravá sladkost nebo zdravý domácí dortík (to spíš občas nebo výjimečně, dle vašich možností trávení)

Malý oběd nebo večeře

Mé dva oblíbené tipy:

  • dýňové bochánky naslano
  • ovesné nebo jáhelné placičky se zeleninou

Všechny tři dobroty připravíte bez kravského mléka, přešlechtěné pšenice plné lepku a jen s přirozeně se vyskytujícími tuky. Láká vás to?

Pak se těšte na nový e-book (nejen) pro ty, koho trápí Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, s jídelníčkem pro všední den i svátek. Objevíte v něm, jak snadné je chystat si denně zdravé jídlo. Už teď si pište o zprávu, že je pro vás připraven, ať se to dozvíte mezi prvními!

Hlaste se. Chystám totiž ještě další e-booky a produkty, které vám pomohou posunout se blíže zdravému životu a bude záležet jen na vás, kolik se vás přihlásí o který z nich. „Vítěz“ tohoto hlasování totiž spatří světlo světa jako první!

Závěrem

Co si myslíte o pufovaných výrobcích teď? Jedli jste je dosud a budete i nadále? Nebo ne? Jaký máte tip na jejich zdravou alternativu? Podělte se s námi o to v komentářích přímo pod článkem nebo na Facebooku.

A hlavně něco dělejte pro své zdraví! Nikdo jiný to za vás neudělá!

Přeji vám krásné dny plné zdraví a síly.

K problematice se vyjádřila také Veronika Hanzlíková, konzultantka v oblasti zdravé stravy i duše, která ráda říká, že pocit štěstí se rodí z toho, co vkládáme do své mysli i do svých úst. Veronice děkuji a nemohu než souhlasit.

Díky také Viktorii Tománkové, autorce projektu Pidižrouti, zabývajícího se zdravou dětskou stravou a jedné ze správkyň FB skupiny Vaříme zdravě od prvních příkrmů.

Trápí vás trávení? Ať trpíte běžnými nebo vážnějšími obtížemi, mám pro vás inspiraci: e-book „5 tipů, jak si jídlo užívat a snadno ho zažívat!.

Pokud ho ještě nemáte, stáhněte si ho ZDARMA zde >>

Moderní biožena, biomanželka a biomatka. Biostylem denně žije a předává ho druhým lidem. Její zkušenosti v oblasti zdraví ji dovedly k rozhodnutí vzít život do vlastních rukou a přijmout za něj plnou zodpovědnost, za zdraví a štěstí své i své rodiny. Děti učí jíst “skutečné potraviny” místo výrobků plných náhražek. Inspiruje lidi, aby i v moderní době a při městském stylu života žili bez zbytečné chemie. V článcích a e-boocích radí, jak nezatěžovat organismus a životní prostředí jedy v potravinách a čisticích prostředcích. Svého syna s podezřením na Crohnovu chorobu léčí šetrnými přírodními prostředky. Radí lidem s podobnými potížemi, jakou stravu pro sebe zvolit. Víkendy netráví s rodinou na chatě, ale na jurtě. Je autorkou eBooků "Bio a zdravé sladkosti pod lupou", "5 tipů, jak si jídlo užívat a snadno ho zažívat", "Kuchyň bez zbytečné chemie" a minipříručky "5 jednoduchých triků pro ekologický úklid".