To, že nastává nebo se blíží léto, není jen popud k tomu, abychom si koupily nové plavky, letní šaty a naplánovali dovolené. Znamená to také obrovskou změnu v tom, jak naše tělo pracuje, co zpracuje a jak. Pojďme to teď probrat a mrknout se na léto z pohledu stravy. Počítám, že mnoho z vás se zaraduje. Budete totiž moct v rámci svých individuálních možností přidat do své stravy víc cukrů, tj. sacharidů a škrobů. Jak poznat, že můžete přidat a kolik? Vydržte, dostanu se i k tomu.

Proč byste to měli řešit a co pomohlo mně?

 Pokud už stravu podle sezóny pěstujete, tak vám gratuluju. Přesto se se mnou na věc ještě podívejte. Jestli vám neunikají některé důležité momenty. Jak jsem říkala: řídit se termickou povahou potravin je určitě v pořádku. Přitom je ale podstatné znát svůj stravovací tip… O tom jsme si před časem povídali na stránce Pohodové trávení na Facebooku.  

Už to, že zavedete tenhle druh sezónní stravy, totiž může znamenat velký průlom – zlepšení vašich tělesných nemocí, např. z nastuzení (jako se to vcelku daří mě) i odpovídajících duševních stavů (tedy chladných nebo naopak horkých). 

Jak jsem vyřešila své zdravotní potíže já?

Já jsem se dlouho trápila s různými potížemi – častým nachlazením, trávicími potížemi, nakonec i ekzémem a ten mě donutil něco změnit. Po neúspěšných kolečkách a kolech lékařských vyšetření jsem se – ne náhodou – seznámila s vynikajícím bylinářem R. Kindlem a najela na jeho sezónní metodu stravování.

Touto změnou (vedle bylinné léčby a změny v osobním životě) jsem si vyléčila velice nepříjemný ekzém a potíže s trávením. Změna jídelníčku: odstranění starých nevhodných stravovacích návyků a osvojení si nových byla důležitá první pomoc a znamenala pro mě obrovskou úlevu.

 O mé cestě za zdravím více tady >>> 

Jak to tedy je s tím letním jídelníčkem?

Převyprávím vám to po svém, necituji: R. Kindl dělí rok na dvě hlavní části – letní a zimní období a podle toho, ve které se nacházíme, doporučuje skladbu jídelníčku i pitelníčku. 🙂 Jeho radu ohledně opravdu velmi střídmé (!) konzumace alkoholu, v mém případě vína dle roční doby, jsem rychle přijala a velmi mi vyhovuje, stejně jako větší část jeho dietních doporučení. 

 Co je letní stravovací období?

 Zhruba období od sklizně jahod po dobu, kdy začne mrznout půda a skončí období kopání brambor. Náš organismus má k dispozici více enzymů pro štěpení cukrů. Můžeme tedy zajásat, hlavně my, kdo milujeme sladkou chuť: teoreticky bychom mohli v tomto období konzumovat více cukrů bez újmy na zdraví.

 A tady pozor, hlavně vy, kdo trpíte ekzémem, souvisejícím (z tělesné stránky) se způsobem stravování, jako tomu bylo u mě. Vy si možná z cukrového kopýtka až tak nevyhodíte. Obecně platí: léto – více cukrů. Musíte ale vzít v úvahu své možnosti trávení a štěpení cukrů a jíte-li hodně sacharidů a škrobů, je na místě je při ekzému omezit, léto – neléto. Pro vás je v podstatě ideální zimní jídelníček po celý rok. Vyzkoušela jsem a fungovalo to…

Neplatí to pochopitelně jen při potížích s ekzémem, ale i při nadváze nebo zácpách. 

Pokud ale cukry v rozumné míře sneseme, dejme si víc ovoce a občas můžeme zhřešit i nějakým tím knedlíkem nebo buchtou, máme-li to rádi (jako já :-). Vždycky si ale pro sebe vybírejte opravdu zdravé suroviny a potraviny! Je to poměrně zásadní – z hlediska rizika případných nevhodných chemických látek i výživové hodnoty, kterou z jídla získáte nebo nezískáte… 

Oslaďme si léto ovocem a zeleninou bez chemie 

 Nemusí se jednat zrovna o bioprodukty, i když u těch máme největší šanci na zdravý obsah. Pokud máte zahrádku nebo balkón, pěstujte a konzumujte plody své vlastní práce. Kromě toho, že vám taková aktivita dodá uspokojení z činnosti jako takové, odpočinek apod., přinese hmatatelné výsledky v podobě zdravého jídla, pokud nebudete při pěstování používat syntetické látky (hnojiva a postřiky). Budete mít k dispozici svou vlastní bioprodukci, ovšem za nesrovnatelně nižší cenu, než v obchodní síti.

 Pak je tu ještě vzrůstající trend KPZek, tedy komunit, podporujících zemědělce (vesměs ekologicky hospodařící). V těch dostanete za poměrně příznivou cenu kvalitní, čerstvou a lokální zeleninu (někdy i další produkty) vypěstované bez toxické agrochemie.

 Pokud byste si chtěli objednat bio zeleninu podívejte se na od České selky, která vám také dodá zeleninu z bio farem. Tady je rozhovor se zakladatelkou projektu, Ivou Jančíkovou. 

 Na konvenčně pěstovaném ovoci a zelenině lpí nánosy postřikových látek, používaných pro tzv. ochranu rostlin. Jedná se o toxické agrochemické koktejly, které mají potenciál poškozovat naše zdraví i životní prostředí. A přesně to se děje. Proto je pečlivě omývejte. 

A na to mám bezva tip.

Jak jednoduše zbavit ovoce aspoň větší části postřikových chemikálií:

1. Naplňte dřez vodou, přidejte šálek octa a zamíchejte.
2. Přidejte plody (můžete to zkusit i s vhodnou zeleninou, např. rajčetem).
3. Nechte máčet 10 minut. Máte hotovo.

Je to vhodné i pro bobule, které nebudou tak plesnivět. Když to uděláte s jahodami, tak vám údajně vydrží týdny. 

Co jíst v letním období?

Není to nic složitého…

K snídani:

Horké typy můžou v pohodě studenou nebo částečně studenou snídani:

• kvalitní, nejlépe celozrnný kváskový chléb bez pšenice: s vejcem, avokádem, máslem, kozím sýrem (pokud ho snesete)…
• zelené smoothie (nalačno, připravené z kusu ovoce a cca hrsti zelené potraviny typu divoké byliny, salát nebo čerstvý špenát bez postřiků): potom nejdřív vytrávit, než si dáte další jídlo! Pročistí vás to, dodá důležitý chlorofyl, vitaminy, energii, i zasytí.

A co třeba jogurt?

Já ho nedoporučuji. V prvé řadě zahleňuje a může zhoršovat příznaky střevního zánětu: obecné tipy na jídlo při zánětu střev najdete TADY .

A pokud chcete vědět víc o tom, jak si spravit nejen trávení, ale své zdraví celkově, pojďte do úvodního, volně přístupného kurzu Klubu Pohodové trávení. S kurzem dostanete zároveň do ruky nápady, co si nachystat k jídlu při trávicích obtížích (a to nejen při příznacích střevního zánětu). Napište si o přístup ke kurzu a recepty ZDARMA z e-booku Pohodové trávení. >>>

Uvažte, jestli opravdu dobře trávíte mléko a výrobky z něj. Snad ještě kozí… Ale u kravského to opravdu dobře zvažte. Je mi jasné, že mě za to ukamenuje asi většina výživových poradců i obyčejných strávníků, ale mléčné produkty opravdu dobře tráví a snáší jen malá část lidí.

Není nám prostě přirozené živit se mateřským mlékem v jiném než kojeneckém (batolecím nebo o něco vyšším dětském věku maximálně) a navíc s absolutně jiným složením, než jaké má to lidské. Přestože už člověk chová mlékotvorné živočichy na mléko už zdánlivě dlouho dobu, z hlediska evoluce to je vlastně ještě novinka a lidský organismus se tomu nedokázal plně přizpůsobit. 

Na toto téma doporučuji knihu od lékaře dr. R. Dahlke: Jídlo jako šance, kde píše mj. na téma evoluce lidského druhu ve vztahu k jídlu.

 A uzenina?

Častá to snídaně v našich končinách, že? Sice existují zdravější varianty – bio, domácí nebo farmářské (o tom, které uzeniny jsou zdravotně opravdu nezávadné, pojednávám mj. témata v e-booku Kuchyň bez zbytečné chemie). Už samotný způsob úpravy ale není vhodný, mimo aditiv (=éček) nebo sladidel, které se do uzenin běžně přidávají.

 Pro chladnější typy je vhodnější teplá snídaně:

• kaše – nejlépe ovesná např. s ovocnou ozdobou, ořechy, semínky, raw kakaem, karobem… (variantou jsou kaše úplně bezlepkové, jako pohanková neho jahelná)
• rýže (např. jídlo od večeře) nebo jako příloha, já si ji dávám i k vajíčku, protože ji z obilnin nejlépe trávím a fakt ji miluju :-); jak ji správně připravovat, čtěte tady
• polévka – zeleninová, masovo zeleninový vývar…

K snídani si v teplém období přidejte i čerstvou sezónní zeleninu.

Oběd:

• rýže – ta je vhodná po celý rok, pokud se potřebujete výrazněji zasytit
• další přílohy – můžete i ty, které je lepší v zimním období vynechat (pokud je ovšem dobře strávíte: brambory nebo těstoviny bez klasické pšenice)
• hodně zeleniny (více čerstvé než vařené, ale s přihlédnutím k vašemu stravovacímu typu)
• maso (asi méně, protože spíš zahřívá) – já mám na něj osobně chuť v chladném období, v teplém ho s klidem vynechám

Večeře:

• totéž co k snídani nebo obědu – dle chuti, vkusu a vašeho stravovacího typu

Svačiny:

Zase – dělejte to jednoduše a připravte si:

• kousek čerstvého ovoce nebo zeleniny
• husté smoothie – ze zelených potravin a kusu ovoce
• kaši s ořechy nebo semínky, nebo ořechy a semínka samotné

A co tzv. polystyrény?

Tady si přečtěte, proč už je nedoporučuji. Leda jako záchranu před smrtí hladem. 😉

A co děti? Mají si co dát? 

  Taková ordinérní záležitost jako okurka ukázala i na našich dětech, když byly menší, že změna stravovacích návyků ke změně ročních období patří. Ano, i naše děti, milovníci masa a vajec, se vrhly na konzumaci okurek ve velkém. Když u nás tenkrát začalo okurkové šílenství, na mě obvykle žádná okurka nezbyla. 

 Pravda, k okurkovému úspěchu přispěl hodnotný vánoční dar – vlnkové krájítko. V kombinaci s keramickou škrabkou a malým prkénkem vznikla parádní hra na vaření s blahodárným koncem – snězením okurky. 🙂 

Jednou byla naše dcera tak rozjetá loupáním a krájením okurky, že se po jejím zkonzumování vrhla ještě na mrkev, kterou jsem chystala pro výrobu džusu. Po chvilce mi bylo divné, že pořád loupe. Když jsem se na dílo podívala, zjistila jsem, že je oloupaná půlka hmoty z mrkve. 🙂 Vřele doporučuji jako práci pro děti v kuchyni, pokud ji ještě s dětmi neprovozujete nebo jako výpomoc od nich. 

Stejně jako já, i děti jedly v zimě stravu teplou, tepelně upravenou – zeleninu ve vývaru, rizotu apod. (když vynechám rajčata, ta jsou naší nejoblíbenější zeleninou, ale syn se rajčatům musí kvůli trávení většinou vyhýbat). Během jara se vrhly na okurky, dřív i čerstvou zeleninovou nebo ovocnou šťávu. U mě nastal na jaře přechod od masité stravy k převážně rostlinné stravě.  

 Mění se nám roční doba, mění se přirozeně i naše chutě a potřeby.

Následujte svoje instinkty a věřte jim i v případě dětí, zvláště pokud jsou zvyklé na převážně přirozenou stravu (čerstvé potraviny bez umělých přísad apod.) 

Nehleďte na všelijaká doporučení všech možných odborníků, co a kolik máte jíst. Závisí to na každém z nás (máme odlišné potřeby, chutě a snášenlivost potravin) i ročním období. V letním období strávíme více sacharidů, takže si můžeme kromě čerstvé, lokální sezónní zeleniny a ovoce více dopřát i nějaká ta moučná jídla, pečivo, chléb, pokud nám to dělá dobře nejen na duši ale i na těle. Pozorujte, co vám sedí, a co ne. Buďte k sobě ohleduplní a trpěliví.

S ovocem hlavně mimo lokální sezónu opatrně

 Pokud trpíte nadýmáním nebo průjmy (může se to ale týkat i ekzému), je vhodné vždy sledovat, jestli vám ovoce nezhoršuje zdravotní potíže a případně ho omezit nebo vynechat. Ovoce může způsobovat i plynatost ve střevech.  U mě tahle zásada dobře fungovala, když jsem si léčila své kožní problémy a potíže s trávením.

Podrobněji se o zásadách pohodového trávení dočtete v e-booku a elektronické kuchařce Pohodové trávení. Dostanete s ní do ruky 5 desítek receptů na většinou bezlepková jídla. >>>

Pokud potřebujete pomoc s tím, jak zlepšit trávení, mohlo by Vás to zajímat. Tipy a recepty pro dobré trávení využijete nejen při střevním zánětu, to vám zaručuji. 🙂

Pokud by vás zajímaly podrobnosti stravy a léčení podle R.Kindla, přečtěte si některou z jeho knih: Netradiční kuchařku nebo Netradiční bylinkář. Za přečtení rozhodně stojí.

Přeji vám krásné léto a mnoho letních (nejen) chuťových zážitků!