Jestli milujete rýži tak jako já a moje rodina, tak je tenhle článek určen právě vašim očím! Musíte si totiž dávat pozor na její správnou přípravu! Co se může stát, pokud na to nedbáte a jaká je ta správná příprava? Pojďme bez dlouhých úvodů na to! Je to sice už nějaká doba, co se rýže ocitla pod drobnohledem výzkumníků kvůli kontaminaci arzenem a z u nás 2 medializovaných testů vyšla rýže většinou jako bezpečná. Obsah arzenu byl obvykle pod oficiálně stanovenými limity. Pravdou ovšem je, že někdy těsně. Můžeme být ale přesto klidní? Asi tušíte, že podle mě ne tak docela… Na co si tedy dát u rýže pozor?

 

Proč se nemáme nechat ukolébat podlimitními obsahy toxických látek v našem jídle?

 

Podobné příběhy se objevují i u jiných toxických látek a prvků, ale dnes si to ukážeme na příkladu arzenu:

Úroveň kontaminace arzenem průběžně sleduje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). To je dobře. Je to pod kontrolou. Ovšem v roce 2010 nastalo překvapení: experti  ze Světové zdravotnické organizace (WHO) odmítli na základě nových poznatků do té doby tolerovaný týdenní příjem arzenu (15 µg na kilogram tělesné váhy). Nežádoucí účinky může totiž evidentně způsobit i menší množství

Z tehdejšího zkoumání vyplynulo nové, přísnější evropské nařízení (2015/1006) omezující koncentrace anorganické formy arzenu v rýži a výrobcích z ní. Zjistilo se totiž, že hlavní podíl anorganického arzenu přijímáme ze stravy, přesněji z výrobků z obilovin, v prvé řadě z rýže.

Tak a teď schválně! K zamyšlení: kdy se asi zjistí, že dnes tolerované množství arzenu je pro nás nebezpečné a bude se zase snižovat?

 

 

Další důvody, proč se v tom matlat a řešit arzen, i když je v údajně bezpečném množství

 

Některé závěry ohledně působení arzenu na naše zdraví:

  • Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv považuje rýži kontaminovanou arzenem za možnou příčinu necelého 1 % všech případů karcinomů plic a močového měchýře v USA.
  • „V běžném okolním životním prostředí se všichni setkáváme s určitou nízkou hladinou expozicí arsenem. Vyšší dávky mohou organismus poškodit. Arsen je značně jedovatý a dlouhodobé používání vod s malými koncentracemi arsenu způsobuje chronické onemocnění… může způsobit dermatologické změny na pokožce, ekzémy a alergii, zvyšuje výskyt kardiovaskulárních chorob, zvyšuje výskyt potratů, je rakovinotvorný a mutagenní. Patří mezi nervové kumulativní jedy (značně se kumuluje např. ve vlasech).“

 

Co ještě byste měli vědět o arzenu?

 

  • Arzen sám o sobě není toxický. „Velmi jedovaté jsou především některé jeho sloučeniny“ – jako oxid arsenitý a arsenovodík. Pak platí, že zde je arzen karcinogenní látka 1. kategorie IARC (podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace – WHO).
  • Nejvyšší koncentrace arzenu se zpravidla vyskytují v rýži, listové zelenině a mořských plodech.
  • Nebezpečná forma arzenu je anorganická – tj. vyskytující se v rostlinách, tedy i rýžiVětšina arzenu, který přijímáme v potravě, je v méně toxické, tj. organické formě.
  • Přirozeně se vyskytuje v zemské kůře v důsledku vulkanické činnosti, ale jeho hlavní zdroj je lidská činnost: jako polovodič se hodně využívá v elektronice, přidával se do přípravků na ochranu dřeva před jeho stárnutím, je obsažen v pesticidech, fosilních palivech, ze kterých se spalováním uvolňuje, jeho zdrojem je hutní a rudní průmysl… a odtud se arzen dostává do vody a do potravinového řetězce. A jsme „doma“!

 

 

A jak je to s tou rýží? Co je za problém?

 

To, že v rýži se anorganický arzen vyskytuje v 10-20x větším objemu než v jiných obilovinách. Ten, kdo jí několik porcí rýže týdně, je proto vystaven relativně vysokému riziku intoxikace: 

 

Podle dTestu ale můžeme být klidní…

 

DTest udělal mj. takovýto závěr: , který by nás mohl dost uchlácholit a způsobit, že bychom tu rýži ani nemuseli moc řešit:

„Český spotřebitel… může být klidný. Pro naplnění denního příjmu arzenu by muselo batole denně sníst v syrovém stavu tři, dospělý pět a vegetarián dokonce šest padesátigramových porcí.“

Upřímně: 1 nebo 2 testy několika pytlíků rýže nejsou příliš vypovídající, že? I když mohou být užitečné a dát impulz k dalšímu zkoumání, případně nás upozornit, abychom byli opatrní nebo naopak klidní.

Kromě zmíněné otázky údajné bezpečnosti hladiny arzenu v potravinách (viz: výše), můžete dále vidět, že jsou názory, které by s takovým tvrzením rozhodně nesouhlasily!

 

Jestli je rýže na vašem talíři bezpečná nebo ne, není tak jednoduché říct. Proč? 

 

Protože:

 

  • může záležet na tom, jaký druh rýže jíte: hnědá rýže, u které je ve slupce kromě živin bohužel i víc arzenu, není z tohoto pohledu nejzdravější. Dobře ze srovnání různých druhů rýže naopak vychází bílá basmati (nejen o tom v podrobné přednášce prof. J. Duxburyho: Arzen v rýži. Od pěstování na talíř – volně přeloženo. Video můžete vidět tady. >>)
  • může záležet na původu rýže (lokalitě pěstování): výskyt arzenu např. v Bangladéši nebo některých oblastech Indie je enormní. O vlivu agrochemie na výskyt arzenu už jsem se zmiňovala…
  • takže může záležet i na druhu pěstování v daném místě: tj. jestli byla rýže pěstovaná konvenčním způsobem nebo v režimu ekologického zemědělství.
  • naše vystavení se působení arzenu nevychází jen z rýže: za potenciálně karcinogenní považuje WHO arzen z pitné vody. Proto k arzenu z rýže musíte připočíst i tyto další vlivy.
  • velmi záleží na způsobu její přípravy. A na to za chvíli podíváme podrobněji. To zdůrazňuje i dTest.

 

Já jsem se podívala na zahraniční zdroje a několik odborníků, z nichž se u nás mluvilo o profesorovi Andy Mehargovi, a jejich závěry se pohybují od:

 

  • odmítání rýže: minimálně u malých dětí a těhotných – dr. Vikki Petersen o tom hovoří v tomto videu >>
  • omezení porcí rýže na třeba 3x týdně a preferenci rýže bílé – dr. Tiffany Berg, její pohled  >>
  • až k toleranci rýže, hledání řešení, jak odstranit arzen z rýže a zdůrazňování její bezpečné přípravy ale i změny pěstování: na tom pracuje zmíněný prof. Meharg >>

 

Jak se vyhnout arzenu v rýži, a omezit tak jeho negativní působení na naše zdraví? 

 

Už jsem to naznačila výše. Teď si to shrňme! 

  • Dávejte přednost bílé rýži před hnědou, případně volte BIO výrobky, zvlášť pokud jsou celozrnné: jistě že není nic 100% zaručeno, ale ekologické zemědělství nepoužívá toxické pesticidy, které mj. do rýže arzenu „pomáhají“. Kupujte raději u specializovaných prodejců, než ve velkých řetězcích (2 takové vyšly v testech dost špatně, i když jedna naopak zvítězila).
  • Vždycky si všímejte země původu. Pokud je jí Bangladéš nebo Indie, kupujte radši jen BIO rýži.
  • Vždycky dbejte na to, abyste ji správně vařili!

Inspirujte se tím, jak postupoval prof. Meharg z Queens University Belfast, kde se specializují na výzkum arzenu v rýži:

  1. Použil 2 díly vody k 1 dílu rýže a nechal vodu jen odpařovat. Výsledek = arzen zůstal v rýži.
  2. Rýži vařil v poměru 5:1 (5 dílů vody k 1 dílu rýže). Výsledek = obsah arzenu klesl o polovinu.
  3. Rýži nechal přes noc namáčet ve vodě a pak ji vyplachoval, dokud nebyla voda čirá. Pak teprve dal rýži vařit s velkým množstvím vody jako v předchozím pokusu. Výsledek = množství arzenu v rýži kleslo až o 80%!

Ideální příprava rýže pro omezení obsahu arzenu

 

Dodržujte tahle pravidla:

  • Při vaření rýže využijte toho, že arzen je rozpustný ve vodě. Proto vodu, kterou používáte při přípravě rýže, vždy slijte!
  • Aby se obsah arzenu dramaticky snížil, potřebujete aspoň 5-i násobné množství vody.

 

Správný způsob přípravy rýže, který lze dle dostupných pramenů doporučit pro výrazné omezení přítomného arzenu, je:

 

  1. Rýži nejdřív namáčet, nejlépe přes noc.
  2. Pak rýži důkladně vyplachovat, a to dokud voda z ní vytékající není čirá.
  3. Nakonec rýži vařit v poměru 6 až 10:1, tj. 6-10 dílů vody k 1 dílu rýže.

 

Tady jsou inspirativní odkazy na přípravu rýže ve video návodech:

  1.  vaření rýže v přístroji na přípravu kávy s papírovým filtrem podle prof. Meharga >>
  2. metoda namáčení, oplachování a ohřívání podle blogerky Judi. >>

Možná vám rýže bez „chemie“ nestačí a máte úplnou pravdu: chcete mít jako já vyřešenou i další toxickou chemii ve vaší kuchyni, a být díky tomu zdravější a šetrnější k životnímu prostředí?

<<< Jestli ano, nakoukněte: můžete to mít. >>>

Ale ještě jedno důležité upozornění: na děti

Resp. děti, když jedí rýžové chlebíčky apod. výrobky…

Už před časem jsem dospěla k závěru, že tyhle „věci“, spíš než jídlo, z naší rodinné stravy radši vynecháme (pokud nehrozí smrt hladem). Proč, se dozvíte tady v rozhovoru. K důvodům popsaným v článku se přidává „arzenový“ aspekt.

Udělejte si obrázek sami:

  • „Maximální limity (pro obsah anorganického arzenu – pozn. aut.) pro syrovou loupanou rýži jsou 0,2 mg/kg,
  • pro předpařenou, takzvanou parboiled rýži 0,25 mg/kg (mimochodem té se taky vyhýbejte! – pozn. aut.),
  • pro rýžové chlebíčky a podobné výrobky 0,3 mg/kg.
  • Naopak striktnějším požadavkům musí vyhovovat surovina určená kojencům a malým dětem. Ta smí obsahovat anorganický arzen v množství nejvýše 0,1 mg/kg.“ (Převzato z článku dTestu.)

Takže u dětských výrobků – směsí pro kaše apod. – jsou limity přísné, ovšem pro pufované výrobky (chlebíčky, křupky atd.), které děti tak často jedí, jsou naopak benevolentnější!

Problém není jen ve vyšším limitu, ale i v tom, že na menší dětský organismus působí arzén, jako i jiné toxické látky, samozřejmě intenzivněji a toxičtěji! Takže další důvod pro to takové výrobky ze stravy odstranit.

Co jste si z článku odnesli?

Ať už byly informace o arzenu v rýži pro vás novum, nebo naopak opakování, měli byste si už navždycky pamatovat, že je třeba:

  • dbát na správný výběr rýže
  • správně rýži připravovat
  • omezit u sebe a hlavně dětí konzumaci pufovaných rýžových výrobků.

Jsem si jistá, že odteď už půjdete na rýži vždycky správně, a tak si ji ve zdraví užijete!

Možná chcete tipy na přípravu i jiných jídel, než rýže 😉

Dám vám je… 

Recepty na jídla, která jsou nejen zdravá a bez nezdravé chemie, ale která i v pohodě strávíte. 

Přes formulář, ke kterému se dostanete přes odkaz TADY níže, si je zdarma objednejte: 

<<<Ochutnám recepty z e-booku a e-kuchařky Pohodové trávení >>>

Moderní biožena, biomanželka a biomatka. Biostylem denně žije a předává ho druhým lidem. Její zkušenosti v oblasti zdraví ji dovedly k rozhodnutí vzít život do vlastních rukou a přijmout za něj plnou zodpovědnost, za zdraví a štěstí své i své rodiny. Děti učí jíst “skutečné potraviny” místo výrobků plných náhražek. Inspiruje lidi, aby i v moderní době a při městském stylu života žili bez zbytečné chemie. V článcích a e-boocích radí, jak nezatěžovat organismus a životní prostředí jedy v potravinách a čisticích prostředcích. Svého syna s podezřením na Crohnovu chorobu léčí šetrnými přírodními prostředky. Radí lidem s podobnými potížemi, jakou stravu pro sebe zvolit. Víkendy netráví s rodinou na chatě, ale na jurtě. Je autorkou eBooků „Bio a zdravé sladkosti pod lupou“, „5 tipů, jak si jídlo užívat a snadno ho zažívat“, „Kuchyň bez zbytečné chemie“ a minipříručky „5 jednoduchých triků pro ekologický úklid“.