Jaký vztah máte k polotovarům? Údajně se na našich talířích objevují stále méně, ovšem ty BIO stále více… Je to dobře? Zastánci zdravého životního stylu jistě přemýšlí, který polotovar vzít do pusy, zvláště, je-li to pravidelnou součástí jejich jídelníčku.

Ovšem i tzv. zdravé a BIO polotovary mohou spotřebitele nepříjemně překvapit. A ani já, nadšená obhájkyně biostylu, nehodlám natírat BIO produkty narůžovo. Několik příkladů vhodných a nevhodných, zdravých a nezdravých polotovarů si uvedeme o něco dále.

I já jsem v dobách svého vegeteriánství svou stravu z docela velké části zakládala na těchto polotovarech. Po letech sbírání zkušeností, kdy jsem opět pročítala jejich etikety, jsem se mnohdy nestačila divit, co obsahují.

Konvenience aneb o pohodlnosti a rychlosti doby

Jako synonymum pro předpřipravené potraviny se někdy používá také termín konvenience. „Konvenientní“ potravina taková, která vyžaduje ze strany spotřebitele malé nebo dokonce žádné úsilí při její přípravě.

Co si budeme nalhávat, polotovary (jakkoli předpřipravené potraviny, to není jen lančmíd v konzervě 🙂 do naší doby patří a těžko se jim vyhnout. Pojďme se podívat především na ty slané.

 Méně instantních polévek, zato více cereálií

Je dobrou zprávou, že se u nás sní čím stále méně a méně instantních polévek. Ovšem spotřeba tolik opěvovaných módních cereálií roste. Kdo si dává pozor na své zdraví a zdraví svých potomků, čte etikety těchto často cukrových bomb bez výživové hodnoty a nekupuje, nekonzumuje…

Více zkonzumovaných BIO polotovarů, více zdraví?

„Zájem… o předzpracované produkty v poslední době mírně klesá. I když jak kde a jak v čem… Značným paradoxem je také skutečnost, že ze všech druhů konveniencí roste nejvíce prodej a využívání biopolotovarů a vegetariánských i veganských polotovarů.“

Je to dobře nebo ne?

Co takhle dát si BIO glutamát?

Bio byznys, taky byznys. I když je možné, že ujištění ze strany výrobců biopotravin, přidávajících do svých produktů ochucující složku obsahující glutamát (možná jste zaznamenali debatu o bio bujónech a otázku, zda obsahují glutamát), může být upřímné… Jenže: důvěřuj, ale prověřuj.

Jak je glutamát v potravinách (včetně BIO a tzv. zdravých) skryt?

„Od té doby, co si glutaman sodný (jako syntetická přídatná látka je označován jako E621 – pozn. autorky) získal neslavnou reputaci tím, že způsobuje migrény (většina lékařů s výjimkou těch, kteří se věnují přírodní medicíně neoznačí glutaman sodný jako možnou příčinu bolestí hlavy, zánětů, přibývání na váze, bolesti svalů nebo poruchy nervového systému), potravinářský průmysl mu dal spoustu nových, nevinně znějících pojmenování, jako například autolyzované kvasinky, kvasničný extrakt, hydrolyzovaný protein, maltodextrin, kaseinát sodný, glutaman dihydorgenfosforečnanový a bílkovinný hydrolyzát. Takže spotřebitelé, kteří se mají na pozoru před glutamanem sodným, měli by znát i jeho možné jiné názvy.“ Tedy např.:

  • kvasnicový extrakt (výtažek z kvasnic)
  • sójový extrakt
  • maltodextrin
  • proteinový (bílkovinný) hydrolyzát…

To nevypadá nijak závadně, že? Slyšeli jste ale nebo četli někdy např. vyjádření paní prof. Strunecké o glutamátu a jeho působení v organismu? Pokud ne, zjednodušeně:

Glutamát náš organismus potřebuje, ovšem:

  • v přesném množství (které si jednoduše nespočítáme)
  • na přesném místě

Není-li toto dodrženo, může glutamát způsobit až velmi vážné potíže (akutní dočasné trávicí obtíže jsou z těch nejlehčích, i když nejsou vůbec příjemné.) K těm vážným patří neurologické poruchy a dokonce úmrtí. Navíc na nás působí glutamát v koktejlu s mnoha dalšími problematickými látkami. Viz dále: citace paní prof. Strunecké.

Obzvláště citlivé jsou na působení glutamátu děti (počínaje obdobím před narozením). Proto by si na obsah glutamátu ve stravě měly dávat pozor i těhotné a kojící ženy!

Protože spotřebitel je tvor důvěřivý a pohodlný a nevěří, že i onen přírodní a bio glutamát působí stejně jako ten syntetický, uvádím úryvek z vyjádření paní prof. Strunecké k debatě nad tímto tématem. 

MSG (Glutaman sodný) i glutamát uvolněný z přírodních zdrojů (např. hydrolýzou, pozn. aut.) mají naprosto stejný účinek: Jsou metabolickými jedy, neurotoxiny i hormonálními disruptory. Charakteristickým fenoménem současné doby je i to, že na člověka současně působí řada látek, které se ve svých účincích vzájemně posilují, mluvíme o koktejlovém efektu. V kombinaci s aspartamem, hliníkem, umělými barvivy atd. může mít glutamát toxické účinky v mnohonásobně nižších koncentracích, než jaké jsou povolené na základě testování bezpečnosti každé izolované látky.

Mnozí spotřebitelé tzv. zdravých potravin (myslím prostě těch ze sortimentu obchodů se zdravou výživou) neradi slyší, že naše tělo nerozlišuje glutamát pocházející z přírodních zdrojů od toho syntetického. Problém může být při časté nebo pravidelné konzumaci potravin, do nichž se přidávají složky obsahující i onen přírodní glutamát (spolu s tím, že se přidává dovšech možných potravin i glutanát syntetický), jelikož je musíme připočíst k potravinám, které jej obsahují přirozeně. 

Ačkoliv je glutaman sodný rizikovou potravinovou přísadou, oficiální instituce a experti došli k závěru, že není nutno výslovně jmenovat glutaman sodný jako ingredienci přítomnou v potravinách. Pokud na seznamu ingrediencí figuruje inosinan nebo guanylan sodný, je vždy přítomen i glutaman sodný, ačkoliv není uveden. Glutamáty mohou být obsaženy pod i názvem „bílkovinný hydrolyzát, sójový hydrolyzát, hydrolyzované proteiny, kvasničný extrakt, autolyzované kvasinky, želatina, kaseinan sodný nebo vápenatý.“

Pozor na polotovary typu:

  • dresingy
  • chipsy
  • pomazánky
  • instantní polévky
  • grilované maso atd.

A co ty BIO polotovary? Které ano, které ne?

Podívejme se na to, které tzv. zdravé a bioprodukty nám projdou glutamátovým sítem (dalším problematickým látkám se budu věnovat samostatně v některém z dalších článků). Zůstanu u vegetariánských (veganských) výrobků.

Sledovala jsem velkou řadu slaných tzv. zdravých a bio polotovarů a moc jich mým testem složení neprošlo… Výsledkem je dlouhá smutná bilance nedoporučených produktů. Z těch mála doporučených

Jo, to si dám!

  • Polévka Hopi Siesta BIO (značka Hopi)

Ve složení najdete luštěniny, sušenou zeleninu, případně bylinky. Tak si představuji zdravou „rychlou“ potravinu.

Tak to rozhodně ne!

Uvedu několik příkladů ze sortimentu pomazánek, kterých najdete na pultech bioobchodů a obchodů se zdravou výživou nepřeberné množství.

  • Pomazánka černé olivy sandwich BIO (značka Pural)
  • Pomazánka se žampióny BIO (značka VeggieStreet)
  • Patifu pomazánka bazalka-česnek (značka Veto)

Zkoumala jsem složení těchto a desítek dalších podobných produktů zdravé výživy a zjistila jsem, že mnoho z nich obsahuje ochucovací složku s obsahem glutamátu

Tak ještě jednou se zeptám, dáte si BIO glutamát? Já mám jasno. Raději než takové „zdravé“ potraviny si vyrobím svou pomazánku doma. Tip najdete na konci článku.

Mějte na paměti, že pro konvenientní produkty (polotovary) platí:

  • „čím vyšší je stupeň zpracování, tím menší je trvanlivost“. Při vyšších stupních úpravy jsou nutná doplňková opatření pro zvýšení trvanlivosti, což znamená zvýšení ceny (kromě snížená výživové hodnoty potraviny). Jedná se o sušení, pasteraci, sterilaci, chlazení, zmrazování, uchovávání v řízené atmosféře, systém „sous vide“ (skladování a také mírné vaření v plastových sáčcích – teplo a plast, „dobrou chuť“) apod.“
  • Čím dál od spotřebitele potraviny vznikla, tím menší kontrolu a jistotu má, že je zdravá, bezpečná, odkud pochází…

Nebuďte pohodlní a…

  • čtěte pozorně na etiketách (i) tzv. zdravých a BIO potravin, co doopravdy kupujete a zda si za to chcete připlatit (což si obvykle oproti konvenčním potravinách připlatíte).
  • udělejte si svoji pochoutku, ať slanou či sladkou, může to být velice snadné a obvykle o mnoho levnější: udělat si ráno obilnou kaši s ovocem, semínky,kakaem atd. vás nebude stát ani moc peněz, ani moc času; ani slané pomazánky nevyžadují nutně velké vstupní investice a čas.

Na závěr tip na zdravou a rychlou svačinu

Pomazánka z červené čočky a kokosu

Ingredience nenáročné:

  • půl hrnku červené čočky
  • 1 menší mrkev
  • 1 lžíce strouhaného kokosu
  • špetka kurkumy
  • špetka soli

Postup zcela prostý:

  • Čočku opláchněte a dejte vařit (asi na 15 minut) na mírném ohni.
  • Přidejte rovnou i mrkev nakrájenou na kousky.
  • Kokos si nejlépe předem namočte (na 1-2hodiny) a vodu slijte.
  • Těsně předtím, než bude čočka s mrkví uvařená, přidejte kokos, kurkumu a sůl (pro děti sůl vynechávám).
  • Rozmixujte. Můžete rovnou konzumovat jako hlavní jídlo nebo přílohu. Nebo nechte vychladnout a vychutnejte si jako pomazánku.

Dobrou chuť a dobré zdraví! Nezapomeňte, že ani zdravé polotovary nenahradí stravu z čerstvých potravin!

Vyznává zásady zdravého životního stylu, ráda a zdravě jí, baví ji tvořit zdravé domácí výrobky a, pokud je třeba, léčí se přírodními prostředky. Záleží jí na zdraví svém, své rodiny, ale i naší planety. V souladu s těmito zásadami se snaží vést svůj život. Proto i ve své práci inspiruje lidi k podobnému přístupu. Je autorkou eBooků „Bio a zdravé sladkosti pod lupou“, „Kuchyň bez zbytečné chemie“ a „5 tipů, jak si jídlo užívat a snadno ho zažívat“.